100 let české státnosti ve Středočeském kraji

Středočeská Pražská čára

Za válečným opevněním nemusíte jezdit do pohraničí. I ve Středočeském kraji existovala opevněná linie chránící Prahu a středočeské území v letech 1936–1938, a to soustava opevnění Vnější obrana Prahy zvaná Pražská čára. Pevnostní linie byla 112 km dlouhá. Využívala k obraně lesních masivů, zářezů potoků do terénu a říčních údolí. Během mobilizace v září 1938 se k obraně pražského předmostí připravovalo 24 000 mužů.

Do zastavení stavebních prací po německé okupaci pohraničí v říjnu 1938 bylo na Pražské čáře postaveno již 77 bunkrů a 753 pevnůstek. Byly vybudovány i desítky kilometrů překážkového systému. Po okupaci Němci veškeré opevnění likvidovali. Bunkry buď vyhazovali do povětří, nebo je zavezli kamením a zalili betonem. Pražská čára byla téměř kompletně zničena.

Přesto i dnes najdeme v terénu rozvaliny pevnostních objektů po prvním odstřelu, zejména v okolí Berounky mezi Nižborem a Srbskem. V Berouně aktivovali
v 50. letech několik bunkrů jako úkryt civilní obrany a jeden bunkr vysoko nad městem sloužil jako pozorovatelna. Některé trosky bunkrů se v chatových osadách proměnily v základy pro chaty. Po celou dobu totality však bylo toto téma tabu. Až po listopadu 1989 se podařilo několik objektů zrekonstruovat pro muzejní účely, hlavně díky nadšení amatérských publicistů a muzejníků.

To, co se povedlo zachránit, představuje opravdové skvosty a unikáty. Jeden z nich, bunkr Karlštejn, je plně vyzbrojený a vystrojený i s dobovým maskováním a uvedený do podoby, v jaké se nacházel při mobilizaci v září 1938. Prohlédnout si tu lze kulomety, pušky, pistole a granáty z výzbroje Československé armády, ukázky dobové výstroje mužstva a kompletní technické zařízení bunkru. Jako u jednoho z mála takových objektů byl jeho interiér elektrifikován a kabelové rozvody uschovány pod repliku vnitřního bednění.

Mimořádně vzácný a atypický pevnostní objekt, který nikde jinde neuvidíte, je bunkr u Bratronic. Nestojí v krajině jako ostatní, ale je zasazen přímo do náspu komunikace Dolní Bezděkov – Bratronice. Jeho naprosto unikátní technické řešení vycházelo z obranných účelů, pro něž bylo nutné, aby šlo ostřelovat prostor podél Loděnického potoka. Tomu však bránila silnice spojující obě obce. A tak projektanti bunkr zabudovali jako oboustranný přímo do náspu. Pevnůstka je jediným opevněním v Evropě, přes které vede silnice. Němci nedokázali bunkr odstřelit, a tak ho zalili betonem. Dnes objekt patří mezi kulturní památky, o které pečuje Středočeský kraj.

Dalším naprostým unikátem jsou dvě atypické pevnůstky zvané Váha a Mlýn v obci Sazená u Velvar. Jde snad o nejraritnější objekty prvorepublikového opevnění. První obrněná pevnůstka stojí přímo uprostřed návsi, maskovaná jako obecní váha. Nic nápadného, prostě přízemní domek s červenou střechou, jen okna tvoří dvě ocelolitinové střílny. Dnes je tu Pevnostní muzeum. Druhá pevnůstka je zabudována do prvního patra barokního mlýna, kde stabilitu zajišťoval pětimetrový železobetonový pilot ukotvený do základu mlýna.

Milovníkům historie dokáže náš kraj ukázat ještě mnoho dalšího zajímavého z předválečné historie a dějin českého opevnění. V centru Berouna stojí pevnostní objekt na říční navigaci mezi lávkou a silničním mostem. Druhý najdeme nad silnicí při výjezdu z města směrem na Vráž. Další pevnůstka se skrývá v Doksech ve stráni v cípu lesa nad výjezdem z obce do Družce. Také Smečno u Kladna má k zámecké zdi přilepený bunkr u výjezdu z obce na Ledce. Je kompletně a pietně zrekonstruovaný, uvedený do původního stavu, v jakém se nacházel v době mobilizace 1938. Podobně cennou památku představuje i pevnostní objekt ve stráni nad samotou Mlýnek v Drnově u Slaného. I on je plně vybaven a vyzbrojen podle původního stavu.

V bývalém vojenském újezdu Brdy, v katastru obce Malá Víska v Brdech, můžeme najít součást těžkého opevnění, zkušební a cvičný pěchotní srub Jordán. Objekt z počátku 30. let sehrál nezastupitelnou úlohu při opevňovacích pracích na území Československa mezi lety 1935 a 1938. Je zajímavým dokladem naší válečné i poválečné vojenské historie. Jedná se o prototypovou stavbu dochovanou téměř v původním stavu. Zůstávají na ní viditelné stopy po zásazích a další poškození, protože se na objektu zkoušely zbraně, odolnost i způsoby, jak takové bunkry dobývat, nebo naopak je činit nedobytnými. Srub sloužil též k vývoji vnitřního vybavení pevnostních objektů. V rámci České republiky jde o nejvýznamnější zkušební objekt těžkého opevnění. V blízkosti srubu se také testovaly a vyvíjely různé druhy překážek. V současnosti se stále využívá pro vojenské účely a přístup k němu bohužel není možný. Srub je od roku 1992 památkově chráněn.

V kraji se nacházejí i památky z doby studené války. Třeba obrovský bunkr Drnov, třípatrový podzemní objekt bývalého velitelství 71. protiletadlové raketové brigády s původním vybavením. Středočeský kraj je v tomto směru bohatou pokladnicí poučení i velkých zážitků.