100 let české státnosti ve Středočeském kraji

Stř. Čechy, paradesantní centrum odboje

Po vzniku protektorátu se podařilo domácímu odboji navázat spojení s exilovou vládou ve Velké Británii a se zastoupením v Moskvě. K předávání zpráv byli používáni kurýři, ale postupně dostalo přednost radiové spojení. To přinášelo problémy, velmi těžko se opatřovaly krystaly do vysílaček a náhradní součástky. I to byl vedle sabotáží, diverze, kurýrní i výzvědné služby a přímého boje úkol parašutistů sesazených nad územím Středočeského kraje.

Zvláštní skupině D při II. zpravodajském odboru ministerstva národní obrany ve Velké Británii se podařilo realizovat od podzimu roku 1941 do března 1945 celkem 25 výsadků o síle 74 mužů přímo do protektorátu. Z tohoto počtu výsadků seskočilo deset ve Středočeském kraji. Tedy 40 % všech protektorátních seskoků ze Západu se uskutečnilo na území Středočeského kraje, to znamená celkem 24 parašutistů.

Nebývalá frekvence paradesantních akcí právě ve Středočeském kraji měla mnoho důvodů, blízkost Prahy, nepřehlednost terénu i silné odbojové zázemí. Na druhé straně si jen těžko lze představit obtížnější terén pro seskok a působení v ilegalitě, především kvůli hustému osídlení a obrovské síti německých vojenských a policejních jednotek v kraji. Přesto byla většina misí splněna.

Mezi nejznámější patří paradesant Anthropoid. Jozef Gabčík a Jan Kubiš byli vysazeni v noci z 28. na 29. prosince 1941 u Nehvizd ve Středočeském kraji. Za pomoci dalšího výsadku Silver A se jim podařilo uskutečnit atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha 27. května 1942.

Devět parašutistů ze všech výsadků se narodilo ve Středočeském kraji. Většina z nich spáchala sebevraždu, aby se nedostala do rukou nacistů. Dva zemřeli tragicky v letadle před seskokem u Mnichova. Jen tři z nich se dožili konce války. Ani jeden z nich nezradil. Ani oni nebyli téměř nikdy zrazeni. Patřili mezi ně například:

Arnošt Mikš (1913 Janov, okres Rakovník) seskočil v rámci Operace Zinc. Zastřelil se v Požárech u Křivoklátu. Jeho rodina byla krutě perzekuována.

Bohuslav Kouba (1911 Újezd pod Kladnem) seskočil poblíž osady Požáry u Křivoklátu v dubnu 1942 v Operaci Bioscop. Spáchal v květnu 1942 sebevraždu jedem. Jeho pamětní deska je před vchodem do hutí v SONP Kladno.

František Závorka (1911 Příbram) byl velitelem skupiny Operace Antimony. Život ukončil sebevraždou v Libereckém kraji.

V letadle uhořel v roce 1943 Miroslav Špot (1915 Kublov, okres Rakovník) při Operaci Iridium. V rodném Kublově má památník.

Vladislav Soukup (1913 Obořiště, okres Příbram) z Operace Iridium zemřel při pádu letadla u Mnichova.

Vladimír Hauptvogel (1914 Lhota pod Džbánovem, okres Rakovník) seskočil u Větrova u Kamýku nad Vltavou a po postřelení gestapem při plnění mise Operace Chalk spáchal sebevraždu roku 1944 v Chrastičkách (dnes část obce Chraštice v okrese Příbram), kde je na jeho domě umístěna pamětní deska.

Rudolf Novotný (1914 Kbel, okres Mladá Boleslav) byl při Operaci Spelter roku 1944 u Třebíče zatčen gestapem. Unikl, dožil se konce války, ale náhle zemřel v roce 1953.

Josef Cikán (1914 Červené Pečky, okres Kolín) z Operace Glucinium seskočil 1944 u obce Purkarce na jihu Čech. Gestapo jej dopadlo, ale nezradil. Byl vysvobozen při květnových událostech roku 1945.

Jaroslav Pešán (1912 Klášter – Hradiště nad Jizerou, okres Mnichovo Hradiště) seskočil v rámci Operace Platinum – Pewter roku 1945 u Nasavrk. Přežil, ale v roce 1951 jej z armády bezdůvodně propustili. Rehabilitován byl až po sametové revoluci.

Středočeský kraj zaznamenal významné paravýsadky, které se zapsaly do dějin druhého odboje. Z nich je nutné uvést:

PERCENTAGE, účastníkem byl František Pavelka. Předpokládaný seskok se měl uskutečnit u Nasavrk v roce 1941. Podařil se u Koudelova u Čáslavi (Vrdy, okres Kutná Hora). Pavelka byl zatčen a popraven stětím hlavy 1943 v Berlíně Plötzensee.

ANTHROPOID, seskok se odehrál v blízkosti Nehvizd u Prahy v prosinci roku 1941, ač původně měli výsadkáři přistát u berounských Cerhovic. Jozef Gabčík a Jan Kubiš po atentátu na Heydricha zemřeli ve statečném boji v pravoslavném chrámu Cyrila a Metoděje v pražské Resslově ulici v červnu 1942.

SILVER A, jedna z nejslavnější českých misí. Její členové Alfréd Bartoš, Josef Valčík a Jiří Potůček se snesli u Senice u Poděbrad v prosinci 1941. Byla to jedna z nejúspěšnějších operací vysazených z Londýna co do počtu odeslaných zpráv.

BIOSCOP, seskok poblíž osady Požáry u Křivoklátu v dubnu 1942. Členové operace byli Bohuslav Kouba, Jan Hrubý a Josef Bublík.

BIVOUC, seskok poblíž osady Požáry u Křivoklátu 1942, účastnili se František Pospíšil, Jindřich Čoupek a Libor Zapletal.

STEEL, seskok se odehrál poblíž osady Požáry u Křivoklátu v dubnu 28. 4. 1942, účastníkem byl Oldřich Dvořák.

INTRASITIVE, seskok u obce Věšín na Rožmitálsku 1942 provedli Václav Kindl, Bohuslav Grabovský, Vojtěch Lukaštík.

TIN, seskok se odehrál na místě zvaném Zelené Louky poblíže Padrtě u Rožmitálu (u obce Věšín na Rožmitálsku) v roce 1942. Cílem bylo provést atentát na všemi nenáviděného ministra školství a osvěty protektorátní vlády Emanuela Moravce, zúčastněnými byli Jaroslav Švarc a Ludvík Cupal.

CHALK, seskok u Větrova u Kamýku nad Vltavou 1944 provedli Bohumil Bednařík, Vladimír Hauptvogel, Josef Künzel a František Nedělka.

TUNGSTEN, seskok 21. prosince 1944 u obce Líbenice u Kutné Hory (Ing. Rudolf Pernický a Leopold Musil).

Paradesantní výsadky ze Západu jsou dobře známy, ale probíhaly také výsadky z východní fronty. Většinou byly určeny na podporu partyzánského hnutí. Byly vysílány Československou vojenskou misí v Rusku, ale též sovětskými policejními a vojenskými rozvědkami (GRU, NKVD) i přímo velením Rudé armády. Z takové mise byli třeba Bohuslav Němec, František Ryš, František Brauner nebo Jan Kasík. Přistáli u Dřínova, ale mise se jim příliš nepovedla. Výsadky posílal i Ústřední štáb partyzánského hnutí, Ukrajinský front a další subjekty.

Je třeba též spravedlivě uvést, že i tyto „východní“ výsadky měly zejména pro středočeský partyzánský odboj velký význam. Činnost aktivních partyzánských skupin, např. Brdy-Neliba, Benešov-Říčany-Praha, Grom 1945 (operační prostor Holšín–Buková), Jabkenice (Mladoboleslavsko), Korsiko (Jílové u Prahy), Lovčice (Libčicko), Mikulka-Majer-Březové hory (Příbramsko), partyzánská brigáda Mistr Jan Hus (Čáslavsko), Národní mstitel (okolí Řepína), Partyzánská družina J. Švermy (Horoměřice u Prahy), Priboj (Podbrdsko), R37-Brdy, Roman (Rakovnicko), RP – Franta (Praha a okolí), Rudá stráž – Rožmitál, brigáda Smrt fašismu (Knín–Dobříš), Srp a kladivo (Podbrdsko), Ščors (Rožmitálsko), Uragan (Dobříšsko-Kladno), Veleckij – oddíl Veleckého (Kytín a okolí), Volk (Mnichovo Hradiště), Zahradník (Příbramsko), Za svobodu-Romanov (Slánsko) a dalších byla, jak je patrné i podle názvů mnohých z nich, přímo iniciována, vedena, podporována, nebo alespoň bezprostředně inspirována touto odnoží odboje.

Všem výsadkům se dostávalo velké, statečné a obětavé podpory středočeského obyvatelstva. Jen díky tomu se jim dařilo úkoly plnit.

Bohužel vzpomínky na tyto výsadky a na činnost partyzánských skupin zůstaly uchovávány spíše v hlavách a srdcích několika místních obyvatel. Často jen pár z nich vám dnes dovede ukázat cestičku k památníčkům, které jsou v hojném počtu roztroušeny po lesích a dalších místech celého našeho kraje.