100 let české státnosti ve Středočeském kraji

Jak Mikeš, Bobeš a Kokeš ze Středočeského kraje přišli

Jak správně vypadá český Betlém v zimě a jak Ponocný, jak se tváří Hastrman v zimě, jak radostné je Jaro s dětmi, jak vyhlížejí správní Mikuláš, anděl a čert, co se má dít U vánočního stromku, co je pořádná Rvačka v hospodě a česká Zabíjačka, jak romantické je posezení U ohníčku, kde pasáčci pečou brambory? Co je skutečně správná zima? No přece „ladovská zima“ v Hrusicích… to vše podvědomě vnímáme právě očima Josefa Lady, ovlivněného prostředím a reáliemi Středočeského kraje. Nezávisle na tom, v jakém koutu Čech a Moravy žijeme.

A filmová pohádka Hrátky s čertem z roku 1956? Kdo by neznal? To je přehlídka archetypů středočeských letor ve stylizovaném, ale stále typicky středočeském lese, strašidelném mlejně, hradní zřícenině a panském zámku… zkrátka na takových místech, jakých je u nás v kraji moc a moc. Všechny dekorace i kostýmní návrhy pocházely z dílny Josefa Lady. Také autor textu pohádky, zasloužilý umělec Jan Drda, spisovatel, politik a novinář, byl Středočech jak poleno (1915 Příbram – 1970 Dobříš). Takže oba umělci mohli být při tvorbě filmové podoby pohádky podobně naladěni a dali rozvinout typicky trochu drsnému, trochu ironickému středočeskému humoru.

Nenajde se jediný Čech, který by neznal kresby Josefa Lady (1887–1957). Pro všechny je to umělec vskutku „národní“. Právě jeho očima vnímáme od dětství poezii českého venkova, národní obyčeje, pohádky i Švejka. Lada byl Středočech a jeho poetika byla středočeská. Z lásky ke středním Čechám se vyznává i v autobiografickém vyprávění Kronika mého života.

Také středočeský mluvící kocour v botách Mikeš a jeho kamarádi z vyprávění, Bobeš, Kokeš a všichni další byli Středočeši. Z těchto pohádek, více než osmdesát let starých, každý ví, že Mikeš byl tak moudrý a rozumný, že by mohl být hned v Turkovicích starostou! Takového neměli ani v Ondřejově, a to je přece město. Všichni ti hrdinové pocházeli z Hrusic, stejně jako Josef Lada. Z nich podnikali výpravy do světa – toho středočeského. Mikeš s Pašíkem šli na pouť do Mnichovic a amerikánský houpačkář tam Pašíka houpal tak mírně, jako by houpal starou baronku z Klokočné! V Habrové nemá starosta ani motocykl. Kozel Bobeš nosil hrnek místo pivního půllitru podle kozla z Velkých Popovic a dokázal si vykračovat, jak když jde z Benešova z jarmarku. V Brandýse byl Mikeš za krotitele u cirkusu Kludský a s ním se dostal až do Prahy a Senohrab. Kokeš odběhl od Ježova procházet se po cestě, co vede k Hrušovu, až se dostal do samotného pekla. A když šel Mikeš do světa a na další dobrodružné výpravy, tak šel z Hrusic, obešel Struhařov, Lunačky, Kožený vrch, Voděrady, Třemblaty, Myšlín, Mukařov, Kozojedy, Strančice…

Kompletní knížka padesáti čtyř pohádek (původně sepsaných ve 30. letech) o dobrodružstvích rozpustilého černého kocoura, na nichž odrostly generace dětí, vyšla nesčíslněkrát. Do povědomí současníků se pohádky dostaly ze souborného vydání v 50. letech, které v nezměněné podobě vychází dodnes. V letech 1970–1981 byly podle této knížky natočeny dvě řady večerníčků O Mikešovi, celkem dvacet šest dílů, které nezapomenutelným způsobem namluvil Karel Höger.

Lada byl a zůstal bytostným Středočechem. Narodil se 1887 v Hrusicích, vsi 30 km od Prahy v Posázaví. Vychodil hrusickou trojtřídku. Vrcholu popularity dosáhl a do povědomí národa se zapsal hlavně v 50. letech, kdy začal spolupracovat s filmem a se Státním nakladatelstvím dětské knihy (dnes Albatros). Vytvářel nové barevné ilustrace svých knih a nakreslil 226 nových barevných ilustrací do Osudů dobrého vojáka Švejka. Ilustroval své poslední a (vedle knížky Moje abeceda a Švejka) nejznámější dílo – České pohádky Jana Drdy.

V červnu 1957 Lada dokončil poslední obraz Hastrman v zimě a v červenci v Hrusicích, kam stále jezdil od roku 1924 na pracovní dovolenou, nakreslil poslední ilustraci k Drdovým Českým pohádkám. Jeho knížka Bubáci a hastrmani a jiné pohádky získala rok po umělcově smrti velkou cenu na výstavě EXPO 58.

V bývalém Ladově domě v Hrusicích je dnes památník Josefa Lady a jeho dcery Aleny, spadající pod Oblastní muzeum Praha-východ, které zřizuje Středočeský kraj. Po Ladovi je pojmenován dokonce asteroid, který roku 1996 objevili Petr Pravec a Lenka Šarounová z hvězdárny v Ondřejově. Na Ladův odkaz navazuje mikroregion Ladův kraj, kterým do roku 2016 projížděl rychlík Josef Lada z Prahy do Českých Budějovic. Město Sedlčany se pyšní světovým rekordem v počtu lidí s knihou Josefa Lady na jednom místě (688).

V kraji najdete i několik naučných stezek ve stopách učeného kocoura Mikeše a jeho uměleckého otce. V samotných Hrusicích jsou dvě pohádkově naučné stezky – Cesta kocoura Mikeše a Pohádkové Hrusice. Mikešova cesta pro pěší i cyklisty měří 20 km a vede krásnou krajinou z Hrusic do Říčan.

Nemusíte stezky projít najednou, protože navazují na Pražskou integrovanou dopravu. Na trase se můžete ubytovat v četných penzionech a hotelích. Při procházce Hrusicemi poznáte, že se to v kraji dříve hemžilo nejen mluvícími zvířátky, bubáky a hastrmany, ale i zvyky, obyčeji a těžkou prací, které pro nás dnes představují základ povědomí, co je „to pravé české“, co tvoří část naší národní identity, vědomí, odkud jsme a kam patříme.