100 let české státnosti ve Středočeském kraji

Spolana

50. léta nebyla jen léty zmaru, znárodňování a politických procesů. Většina výroby běžela setrvačností nabranou z první republiky. Objevovaly se počiny, které z hlediska rozvoje ovlivnily navždy a zásadně život kraje.

Příkladem takové změny je přerod malé, tiché, celkem bezvýznamné vesnice Neratovice na významné město. V Neratovicích a v okolních obcích se pěstovala cukrovka, obilí, brambory nebo zelenina. Logicky tu stála továrna na zpracování potravin. Vyráběla se tu marmeláda, cikorka, sladkosti, čokoláda, hořčice, polévkového koření, zavináče, rybí saláty a konzervy i ocet. Byla tu i menší výrobna oleje, stearinu, svíček a mýdla a jinak nic. Trochu oživení přinesla až železnice, díky níž se z Neratovic stal důležitý dopravní uzel.

Právě tato zatím nenápadná prvorepubliková tradice způsobila neratovický boom. Spolek pro chemickou a hutní výrobu zde koupil těsně před válkou potravinářskou firmu GEC a zahájil výstavbu chemického komplexu. Po válce byl spolek znárodněn a výrobu převzala Spolana založená v roce 1950. V Neratovicích začal raketově vzkvétat chemický průmysl. Pro rozvoj chemického průmyslu byla důležitá nejen železnice, ale i dostatek vody z Labe.

Postupně vznikl areál chemičky skoro stejně velký jako samotné Neratovice. Na místech, kde byly zelené hájky, vyrostla nová sídliště. Z plácku, kam se dřív svážela řepa pro okolní cukrovary a kterému se říkalo U váhy, se stalo velkorysé Leninovo náměstí, dnes náměstí Republiky. Bylo tu vše, co velké město potřebovalo, školy, obchody i kulturní dům a bazén. Roku 1957 se Neratovice staly městem. Dřív Neratovice patřily pod obec Lobkovice, nyní jsou Lobkovice součástí Neratovic.

Neratovice zažily nejen průmyslový a stavební boom, ale i populační. Zakrátko vzrostl počet obyvatel na šestnáctinásobek. Chemická výroba znamenala i zápory, hlavně zhoršené životní prostředí. Smrad klihu a nejrůznějších chemických výrob byl pověstný. I když Spolana disponovala vlastní elektrárnou i čističkou vody, mlhy čpící chlorem často zahalovaly a dusily velkou část kraje.

Ve Spolaně se vyrábělo široké spektrum chemických výrobků. Produkoval se tu chlor, klih, různé laboratorní chemikálie, kyselina sírová, hnojiva, přípravky na hubení hmyzu, PVC i autokosmetika. Vyráběly se zde i nechvalně známé herbicidy a chlorované pesticidy včetně složky pro Agent Orange, používaný ve válce ve Vietnamu, pro hubení všeho živého. Není divu, že tu lidé byli často nemocní. Došlo také k velkému zamoření prostředí dioxiny, rtutí a dalšími jedy. Velkou část z nich spláchly do Labe katastrofální povodně v roce 2002.

Dnes je neratovická chemická výroba utlumena. Běží jen několik dílčích výrob. Z tisíců pracovníků závodu zbyly sotva stovky. Ploty bývalé Spolany zarůstá křoví.