100 let české státnosti ve Středočeském kraji

Evropská cyklokřižovatka

Geografické členění středních Čech vždy představovalo nekonečnou škálu možností pro poznávání a turistiku všeho druhu. Od pěší přes vodáckou až po cykloturistiku. Právě ona doznala v první dekádě nového tisíciletí neobvyklého rozmachu. I díky spolupráci s Prahou, kde je silná cyklistická „lobby“. Podle dopravního sčítání doslova statisíce lidí vyznávajících jízdu na kole dostaly možnost poznávat a dostávat se stále dál a dál do vzdálenějšího okolí. Katalyzátorem rychlého rozvoje cyklodopravy bylo propojení stále se zahušťující sítě cyklostezek a cyklotras i jejich návaznost na hlavní město, jakož i na města a obce regionu.

Dá se bez nadsázky říci, že cyklostezky a cyklotrasy jsou krajským fenoménem. Sám stát tyto stezky a trasy nestaví, většinou na ně jen přispívá z Fondu dopravní infrastruktury téměř 85–90 %. A tak hlavní díl výstavby spočívá na kraji a jeho obcích. Pro malé i větší obce, nejedná-li se o zcela místní cyklostezky jako součást obecní infrastruktury, jsou však cyklostezky příliš finančně náročné v porovnání s jinými obecními prioritami.

Pro cyklodopravu je Středočeský kraj krajem typickým a s velkou tradicí. Již za první republiky jezdili dělníci do pražských fabrik denně i z takových obcí jako třeba Čelákovice, Mochov nebo Štěchovice. Reálně cyklodoprava v kraji hojně fungovala i před rokem 1999, hlavně v Polabí, na Kralupsku, v Dolním Poberouní a jinde. A tak první novodobé cyklostezky byly logicky postaveny ve Středočeském kraji již rokem 2004 v Polabí v koridoru Nymburk–Poděbrady–Kolín a také kolem Kladna a v okolí Rakovníka.

Téma cyklostezek začalo být opravdu živým až se vznikem samosprávných krajů, kdy se začala rodit a rozšiřovat základní páteřní síť českých cyklostezek a cyklotras v návaznosti na trasy sousedních států a trasy celoevropského typu. Významným faktorem pro rozvoj cykloturistiky se po vstupu České republiky do Evropské unie v roce 2004 staly Strukturální fondy EU, které značně přispěly k budování tohoto typu cest a tras.

Oporou pro kraje se stala Koncepce státní politiky cestovního ruchu pro léta 2007 až 2013 a také Dopravní politika České republiky pro léta 2005 až 2013. Zhruba od období kolem roku 2000 lze zaznamenat výrazně vyšší podíl cestovního ruchu na celkovém HDP České republiky, který dosahoval mezi lety 2000 až 2002 v průměru 15 %. Rozvoj cykloturistiky v rámci kraje přispívá totiž k využití oblastí, které se k tradičním a klasickým typům rekreace nedají využít, a cykloturistika tato místa výrazně oživuje přílivem návštěvníků a tím i rozvojem služeb spojených s volným časem, turismem a sportem.

V období po roce 2004 bylo pro Středočeský kraj vyčleněno z Evropských fondů přes 550 milionů eur, z toho více než 100 milionů eur na cestovní ruch. Částkou 522 milionů korun přispěl z těchto prostředků kraj na 38 projektů týkajících se výstavby a rozšíření cyklostezek. Celkové náklady, a to včetně financí vyčleněných z rozpočtu Středočeského kraje, činily 667 milionů korun, které výrazně posílily budování základní cykloinfrastruktury. To vedlo k boomu cykloturistiky ve Středočeském kraji, kde se stala významným producentem „krajského HDP“ a vytvořila z regionu atraktivní turistickou destinaci.

V roce 2003 by vytvořen Generel cyklistických tras a cyklostezek na území kraje včetně projektu dopravního značení cykloturistické trasy Pražské kolo na jeho území. V roce 2006 byl vypracován základní nástin páteřních cyklotras ve středních Čechách.

Na území Čech jsou celkem čtyři hlavní páteřní celoevropské cyklotrasy zařazené do sítě EuroVelo (č. 4 – Trasa střední Evropou, č. 7 – Sluneční trasa, č. 9 Balt–Jadran a č. 13 Stezka železné opony). Z toho dvě z nich – 4 Trasa střední Evropou, která protíná republiku z východu na západ, a 7 Sluneční trasa, která vede od severu na jih, – se kříží v Praze. Pozoruhodné je, že tyto trasy téměř kopírují dvě po tisíciletí známé, hlavní evropské cesty – Solno-jantarovou, která podél Vltavy a Labe spojovala Balt s Jadranem, a Cíněnou cestu spojující evropsky ojedinělá naleziště cínu (jako součást výroby bronzu) v Krušných horách se západní Evropou a Balkánem a dále na východ do Asie po Hedvábné stezce. Cyklotrasy podél řek také kopírují starodávné potahové stezky. Po nich kdysi putovali pro další vorový pramen voraři a vytahovaly se koňmi proti proudu nákladní šífy poté, co vyložily své náklady v dolních částech toku řek. Dnes je možné jet ve stejných stopách na kole.

Na páteřní celoevropské cyklotrasy navazuje ve středních Čechách mimořádně hustá síť dálkových cyklotras celostátního, nadregionálního významu. Z nich trasa č. 1 spojuje Prahu s Kutnou Horou a Středočeský kraj s Vysočinou a je možné pak dál pokračovat třeba až do Vídně. Po trase č. 2 se podél Labe dostanete z Kolína až do Drážďan nebo do Hamburku. Trasu č. 3 můžete využít pro cestu do Řezna, Norimberku či Mnichova. „Sedmička“ pak vede do Rakouska a dále na jih Evropy. Ne všechny trasy tohoto nadregionálního významu vedou přes Prahu, jak by si někdo mohl myslet. A tak lze po právu obrazně říci, že hustotou sítě, možností napojení na další kraje i vzdálené mezinárodní trasy je Středočeský kraj významnou evropskou cyklokřižovatkou.

Zatím se mezi odbornou a laickou veřejností neustálily názvy dálkových cyklotras. A tak podle některých pramenů jsou tři hlavní křižovatky dálkových páteřních cyklotras ve Středočeském kraji nazývané: Týnec nad Sázavou – Greenway Praha Vídeň CT 11x Posázavská CT 19; Lázně Toušeň – Greenway Jizera CT 17x Labská stezka CT 2; Mělník – Labská stezka CT 2x Vltavská cyklistická cesta CT 7. Jde o složitou „hatmatilku“ lidí specializovaných na cyklodopravu. Když jedete po středních Čechách na kole, tak nejčastěji podle žlutých cedulí s označením typu A1 nebo A2… Tak to je údajně jen „pražské“ značení, které se „rozlezlo“ do kraje. Holt úředníci mají někdy specifický smysl pro humor a pro matení lidí. Lze jen věřit, že se ustálí názvy obecně všem lidem srozumitelné.

Středočeské cyklotrasy se staly po roce 2010 jedněmi z nejvytíženějších v celé republice. Jejich hustá síť často tvoří velmi zajímavé okruhy. Například Cyklostezka po stopách českých králů podél Berounky navazující na trasu z německého Řezna a směřující potom dál na jih až do Vídně. Labská stezka zase na území kraje významně posílila cestovní ruch podél Labe mezi Kolínem, Poděbrady, Nymburkem, Čelákovicemi, Neratovicemi až do Mělníka.

Tempo výstavby cyklistické dopravní infrastruktury se kraji daří dlouhodobě držet. Jen v období po roce 2010 nabídl Středočeský kraj hned několik nových možností, kterými doplnil stávající nabídku pro rekreační i sportovnější vyžití cyklistů. V letech 2012 až 2015 vzniklo ve Středočeském kraji 103 km nových stezek, do jejichž vybudování investoval kraj 29 milionů korun jako vlastní příspěvek, dalších více než 300 milionů korun šlo na další trasy pro cyklisty z ROP Střední Čechy a přibližně 200 milionů korun ze Státního fondu dopravní infrastruktury.

V současnosti disponují cyklistické mapy Středočeského kraje 380 km cyklostezek. Je to hned po jižních Čechách druhá nejhustší a nejdelší síť cyklostezek u nás. Ročně jdou do těchto projektů z rozpočtu Středočeského kraje desítky milionů korun (například v roce 2017 to bylo 51 milionů).

Cyklodoprava dává turismu a navazujícímu podnikání v kraji nový obsah a rozměr. Dají se realizovat projekty přibližující bohatství a rozmanitost kraje, které by byly dříve nemyslitelné.

Napojení středních Čech na Plzeňský kraj se realizovalo v roce 2013 výstavbou hned dvou cyklostezek a cyklotras na Berounsku. První je cyklostezka Červený potok za pět milionů korun mezi Osekem u Hořovic a Hořovicemi. Ta je doplněná nádherným přemostěním s poetickým názvem Bez strachu za prací, vzděláním i zábavou v Hýskově přes řeku Berounku, které je součástí cyklostezky o délce 1,28 km. Přímo s trasou sousedí v Hýskově rodný dům a současné muzeum oblíbeného spisovatele a rozhlasového vyprávěče Františka Nepila. Kromě toho výstavba hýskovského přemostění přispěla k rozvoji zdejšího podnikání, u řeky je dnes k dispozici turistům oblíbená výletní restaurace. Podobně přispělo k odpočinku a relaxaci cyklistů na trasách u Lhotky u Hořovic a Neumětel vybudování odpočinkových míst a zázemí na místních cyklostezkách.

Ve stejné oblasti je nádherná cyklotrasa Králův Dvůr – Karlštejn (cyklotrasa č. 8219). Kdo chce poznat kraj českých panovníků, volí často právě tuto cestu. Trasu kraj podpořil z Fondu cestovního ruchu v roce 2012 a vyšla téměř na 500 milionů korun.

Navázala na výstavbu cyklostezek Po stopách českých králů, jež propojují hrady a zámky v regionu Berounska. Po dvou kolech jsou tak dostupné pro sváteční i vyspělejší cykloturisty Točník, Žebrák, Karlštejn a Nižbor.

Středočeské propojení se západní částí republiky vede pro cyklisty i Rakovnickem. Také tam se cyklostezky dočkaly turistů na kolech, a to mezi Rakovníkem a Pavlíkovem. Trasa propojila Rakovník a novou rozhlednu na Senecké hoře. Dříve bylo možné dojet tímto směrem pouze po frekventované silnici.

Významným předělem bylo otevření bývalého vojenského prostoru Brdy – Jince pro turisty. Během velmi krátké doby se tato oblast stala doslova cyklistickým rájem, který ještě čeká na postupný rozvoj. Od roku 2018 došlo k úzké spolupráci mezi Středočeským krajem a regionálním vedením Českých drah, která umožnila rychlejší a pohodlnější dojezd a dostupnost z hlavního města do tohoto turistického edenu bez velkého ekologického zatížení. I to přispělo ke středočeskému unikátu, k nekonečným možnostem cestování pod heslem Nejdřív po kolejích, pak na kole.

Od letní sezony 2018 zavedly České dráhy nový cyklovlak zvaný Brdy. Je určen pro víkendovou turistiku o sobotách a nedělích. Je vypravován z Prahy přes Příbram do Březnice jednou denně tam a zpět a umožňuje díky zařazení vagonu pro přepravu jízdních kol cestu jak cyklistům, tak pěším vyznavačům přírody. Kvůli zajímavosti je vlak vypravován jako historický, k jeho tažení jsou využity tři zrekonstruované lokomotivy typu „Bardotka“, které ocení vyznavači železniční historie a techniky.

České dráhy na objednávku kraje postupně zařazují do vlaků i další speciálně upravené cyklovagony, např. na spoje z Prahy do Posázaví i do jiných atraktivních lokalit.

Cesty do brdských lesů a stezek usnadní vedle speciálních vlaků také doplňkový Cyklobus Brdy. Ten navazuje na linky vlaků startující z Hlavního a Smíchovského nádraží a doveze cyklisty z Dobřichovic do Mníšku pod Brdy a Kytína o víkendech a státních svátcích, a to vždy pětkrát denně v každém směru.

Podobně atraktivní je nově zavedení vlaku Český ráj. Ten dává možnost turistům pěším i cyklistům dopravit se až daleko za hranice Středočeského kraje a poznávat malebná zákoutí směrem na východ a sever Čech. Cestující mohou dojet až přímo do srdce Českého ráje, do Turnova nebo vystoupit třeba už v Nymburce a dál pokračovat vlastními koly, případně využít přímo v Nymburce půjčovnu kol Českých drah a procestovat přírodně i historicky atraktivní kraj Bohumila Hrabala, krále

Jiřího z Poděbrad nebo navštívit bývalý vojenský újezd Mladá v blízkosti Milovic s řadou dochovaných přírodních lokalit evropského významu. S vypůjčenými koly lze pak dojet zase do výchozí stanice a k návratu domů využít zpáteční trasy rychlíku Český ráj, nebo pokračovat s koly třeba zpátky do hlavního města a bicykly vrátit zase v jiné nádražní půjčovně kol Českých drah.

Výčet s ukázkou kulturně, přírodně, historicky a vůbec zážitkově unikátních cest po kraji na kole by byl nekonečný. K nejzajímavějším trasám patří Cyklostezka Zeleneč – Lázně Toušeň (dokončena v roce 2015). Jedná se o propojení mezi známou Labskou stezkou a cyklotrasami směřujícími do Prahy. Cyklostezka mezi městysem Zápy a Lázněmi Toušeň spojila svými 1 430 m stávající stezku končící v Zelenči se systémem cyklostezek na levém břehu Labe. Nová cyklostezka je součástí dálkové trasy 17 a mezinárodní cyklotrasy EuroVelo 4, po níž lze doputovat na kole až k Severnímu moři.

Nová je také cyklostezka mezi obcemi Lužec nad Vltavou a Hořín u Mělníka, která vznikla za finanční podpory Evropské unie. Stezka se napojila na cyklostezku Horní Počaply – Dolní Beřkovice – Hořín, která patří k hodně oblíbeným, a doplnila tak mezinárodní trasy Drážďany–Praha. Cyklostezka odklonila cyklisty z nehodového úseku silnice Kralupy nad Vltavou – Mělník. Stezka je dlouhá asi 2,5 km a široká 3 m, je povrchem přizpůsobena i pro sportovce na inline bruslích.

Cyklostezka Rakovník–Olešná existuje od roku 2012 a slouží nejen turistice, ale i pro obyvatele Rakovníka o okolních obcí jako bezpečná a přitom ekologická doprava za prací nebo do škol.

Zkrátka, střední Čechy jsou cyklistickým rájem. Nádherná je cyklostezka Praha–Klecany, což je první cyklostezka postavená Středočeským krajem v roce 2013 za podpory Regionálního operačního programu Střední Čechy, tedy s pomocí „evropských“ peněz.

Kromě výstavby cyklostezek v údolích podél řek je velký potenciál ve výstavbě cyklostezek v trasách starých zrušených železničních tratí, kde je dodnes srovnaný terén do malých převýšení. Ve Středočeském kraji jich najdeme zrušených tratí několik (zejména po nákladní dopravě) a zpravidla vedou i velice zajímavou krajinou pro cyklovýlety. Nové trasy budou také přibývat i po přeložkách současných železničních tratí v důsledku modernizace sítě železnic.

Cyklobudoucnost kraje má velký a stále plně nevyužitý potenciál. Cyklostezky a cyklotrasy tak stále častěji neplánuje jenom kraj, aktivní jsou i obce, které vědí, že turistika za řídítky kol přivádí do jejich mikroregionů turisty, a tím i rozvoj infrastruktury, jako jsou restaurace nebo muzea a další služby. Například obec Otvovice společně se Zákolany plánuje cyklostezku na Kralupy nad Vltavou, nové možnosti lepších cest na kolech se připravují podél Vltavy v okolí Veltrus. Buštěhrad by se rád propojil stezkou pro cyklisty a pro pěší s blízkými Lidicemi. Z Mladé Boleslavi pak zamíří plánované cyklistické trasy a stezky dál na sever, například k Bezdězu. Naopak na jihu by mohli cyklisté dojet bez problémů až do Debře a navázat na pražské cyklotrasy. V tom se však již krajská cyklominulost potkává s budoucností.