Jachtaři na Slapech slaví Vánoce už v létě. Na jejich bezpečí dohlíží socha umístěná 40 metrů pod hladinou přehrady

Řeka Vltava bývala první magistrálou, která nás spojovala s Evropou. Parníky se po ní plaví už více než 100 let. Dnes slouží hlavně k rekreaci – malé čluny se tady potkávají s plachetnicemi a parníky a v zátokách kotví hausbóty.

Historie dobrodružných výletů parníkem z Prahy na Slapy sahá až do předminulého století. „Plavby začaly v roce 1865. Ten rozsah plaveb byl daleko intenzivnější,“ vysvětluje mluvčí Pražské paroplavební společnosti Dušan Sahula. „Jezdilo se podle pravidelného plavebního řádu a v době největšího rozkvětu parníky jezdily na Slapskou přehradu čtyřikrát za den.“

Kapitán parníku Vltava Karel Mikšovský si ještě pamatuje doby, kdy autobusová doprava nebyla tak rozšířená jako dnes a obyvatelé vesnic kolem Vltavy jezdili do práce lodí. „Lidé z těch chat, kam se špatně dostává, jezdili nakupovat do Prahy. To byly stejné tváře, které se ukazovaly několikrát za sezónu, takže už se tam lidé znali.“

Pamětníci vzpomínají, jak bývaly parníky narvány až po střechu. I přesto byla taková plavba zážitkem na celý život. Vybalili se řízky, vajíčka natvrdo, uzeniny a k tomu se popíjely limonády a pivo, roznášené v drátěných přepravkách.

Pražská paroplavební společnost na Slapy jezdí parníkem, který je kulturní památkou. „My ty parníky máme dokonce dva,“ říká s hrdostí mluvčí Pražské paroplavební společnosti Dušan Sahula. „Menší parník Vltava, který byl postaven v roce 1941, pravidelně pluje na Slapy. Druhý parník je parník Vyšehrad. Letos jsme dokončili první etapu jeho rekonstrukce tak, abychom mu vrátili podobu z roku 1938.“

Vodohospodáři postavili na Vltavě několik přehrad. Cesta z Prahy na Slapy proto parníkům trvá více než tři hodiny. V roce 1955 byla postavena Slapská přehrada, kde z úsporných důvodů není plavební komora. Parníky z Prahy proto končí pod přehradou. Po přehradní nádrži Slapy ale můžete pokračovat dalším parníkem až k Orlické přehradě.

Patronem lidí od vody je svatý Jan Nepomucký. Jeho socha stávala u obce Slapy. Před zatopením Slapské přehrady byla přenesena na skalnatý břeh. Na původním místě, které je dnes 40 metrů pod hladinou, stojí od roku 2012 nová socha. „Vytvořil ji akademický sochař Petr Váňa z Karlíku u Dobřichovic,“ vzpomíná na okolnosti vzniku sochy převozník pražský Zdeněk Bergman. „Podvodní socha nemůže fungovat na vzduchu, protože by se ruce s křížem a andělem odlomily.“ Na místo ji museli usadit potápěči.

Lidé od vody mají i další překvapivé nápady. Na Živohošti proto můžete zažít Vánoce uprostřed léta. Zdejší jachtaři totiž o prázdninách jezdí tradiční Vánoční regatu. Nechybí na ní stromeček, kapři, ani vánočka.