První umělý déšť se snesl na Středočeský kraj. Ideální oblaka byla poblíž Křivoklátu

Experiment, který vyvolal senzaci, se odehrál 3. července 1963. První umělý déšť na českém území vytvořil inženýr František Pustina z tehdejšího podniku Vodohospodářský rozvoj v Praze. Pomáhali mu vědci z Akademie věd.

Rakovnicko patří k nejsušším oblastem v republice. Právě tady našli vědci oblaka vhodná pro vyvolání umělého deště. „Byla provedena umělá infekce oblaků nad přehradní nádrží Klíčava,“ vysvětluje docentka Daniela Řezáčová z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Tým inženýra Františka Pustiny k infikování mraků nejprve využil pozemní generátor a později se k oblakům vzneslo i letadlo.

„Infekce oblaků znamená, že do oblaků vpravujeme spoustu malinkých krystalků vhodné látky. Ve většině případů je to na bázi jodidu stříbrného,“ popisuje Daniela Řezáčová. Pyrotechnické směsi jsou připevněné na křídlech letadla. Pilot je zapálí ve vhodné letové hladině. „Hoření pak produkuje spoustu krystalků, které mohou být ledovými jádry. Mohou na nich vznikat ledové krystalky, které pak roztají a prší.“

S prvními pokusy o ovládnutí počasí začali vědci už ve 40. letech minulého století. Další experimenty probíhaly třeba od roku 1961 v Izraeli. Kromě vyvolání umělého deště vědci zkoušeli rozehnat mlhy na letištích nebo potlačit krupobití. Dodnes ale praxe pokulhává za experimenty v laboratoři. Příroda je značně proměnlivá a vědci nemají jistotu, že dojde k výsledku, který si přejí. Otázkou tak zůstává, zda by z mraku nad Klíčavou tehdy nepršelo i bez experimentu s jodidem stříbrným.