Víte, že…

1969-1978

Ota Pavel, vlastním jménem Otto Popper (1930–1973), prozaik, novinář a sportovní reportér, autor sportovních a autobiografických próz s tématy
z vlastního dětství, je duší i tělem Středočechem? V šesti letech se Popperovi přestěhovali z rasových a existenčních důvodů do Buštěhradu na Kladensku do dědečkova domku. V Buštěhradu Ota vychodil měšťanskou školu, která byla po něm později dokonce pojmenována. Otec v něm vytvořil vztah k přírodě, k rybaření, ke sportu i k rodné zemi. Za druhé světové války transportovali otce i oba starší bratry Jiřího a Huga do koncentračního tábora v Terezíně, protože otec měl židovské předky. Ota dál žil sám s matkou v Buštěhradu, neboť matka měla předky „árijského“ původu. Rodiče Otu nepřihlásili k židovské obci a do matriční kolonky mu tenkrát prozíravě napsali „bez vyznání“. Na Kladně se učil horníkem a krátce jako horník pracoval. Ve stejném domku po prarodičích se po válce rodina šťastně setkala. K Berounce, Křivoklátsku a k Brdům se bezprostředně vztahují některá Pavlova slavná díla (Smrt krásných srnců, sbírka Zlatí úhoři, Jak jsem potkal ryby, Mám rád tu řeku atd.). V Buštěhradu je Muzeum Oty Pavla. Pamětní síň a přívoz Oty Pavla je v Luhu pod Branovem na Berounce. Od roku 1983 turistický oddíl TJ Sokol Branov a Česká unie sportu pořádá každoročně koncem června velmi oblíbený Pochod krajem Oty Pavla. Pochod doprovází kulturní program a setkání sportovců, které Ota Pavel zvěčnil ve svých knihách a reportážích. Turistický pochod pro širokou veřejnost ukazuje kraj, kde Ota Pavel žil, o kterém psal povídky a knihy. Daří se při něm dobře spojovat kulturní, poznávací, zážitkovou a sportovní oblast. Tratě jsou pro každého v délkách 10, 15 a 25 km a vedou krásnou lesnatou krajinou v okolí řeky Berounky.

Slavným středočeským rodákem byl Josef Sudek (1896 Kolín – 1976 Praha)? Byl to významný český fotograf pražských i krajinných motivů, ateliérových aranžmá, zátiší, reportáží i reklamy. Ačkoliv je vnímán především jako fotograf „pražský“, tak je nutno uvést, že do obecné školy chodil v Nových Dvorech. Pak ho na dva roky přijala Královská zemská škola řemeslnická v Kutné Hoře. V červenci 1910 se zapsal do tříletého učení u pražského knihaře Františka Jermanna, kde poprvé začal fotografovat. 1913 ukončil studium a získal tovaryšský list od Společenstva knihařů, kartonážníků, ozdobníků a pouzdrařů, se kterým nastoupil do zaměstnání knihaře v Nymburku. Okolí Nových Dvorů a tamější „panoramaticky působící“ krajina nepochybně velmi ovlivnila jeho pozdější krajinářskou tvorbu.

V roce 1976 umírá v americkém městě New Hope v Pennsylvánii slavný kladenský rodák Antonín Raymond-Reimann (1888), architekt, považovaný za jednoho ze zakladatelů moderní architektury v Japonsku. Pocházel z rodiny kladenského židovského obchodníka Aloise Reimanna. V místech jeho rodného domu na jižní straně náměstí Starosty Pavla dnes stojí bankovní palác (čp. 14), na jehož nároží Raymonda zmiňuje pamětní deska. Na Kladně žil do roku 1903. Studoval na kladenské reálce. Emigroval již 1909.

Zřejmě nejznámějším současným světovým sportovcem Středočechem je Jaromír Jágr, který se narodil roku 1972 v Kladně? Je nejen olympijským vítězem, ale i velkým patriotem.

Z Kladna je též Pavel Patera (1971), hokejový trenér, profesionální hokejový útočník – olympijský vítěz, čtyřnásobný mistr světa, mistr tří lig?

Špičkovým středočeským sportovcem je i Libor Procházka (1974 Vlašim), hokejový trenér a bývalý hokejový obránce, dnes asistentem trenéra staršího dorostu týmu Rytíři Kladno?

Mezi středočeské hokejové legendy patří také Martin Procházka (1972 Slaný), hokejista, mnohonásobný reprezentant, mistr světa 1996, 1999, 2000 a 2001 a vítěz Zimních olympijských her 1998 v Naganu? Naprostou většinu hokejové kariéry hrál za Kladno. Je členem Síně slávy českého hokeje. V roce 2012 se zúčastnil televizní soutěže StarDance …když hvězdy tančí, ve které obsadil druhé místo. Dnes působí jako hokejový expert České televize.

Mezi sedm divů Česka zařadila Česká televize Jana Železného, českého atleta, který je považován za nejlepšího oštěpaře všech dob? Je držitelem tří zlatých (1992, 1996, 2000) a jedné stříbrné medaile z Olympijských her (1988), je trojnásobným mistrem světa (1993, 1995, 2001), několikanásobným rekordmanem a držitelem současného světového rekordu v hodu oštěpem z roku 1996 (98,48 metru). Od zavedení nových pravidel bylo oštěpem tři a osmdesátkrát hozeno přes 90 metrů. Z těchto 83 hodů patří 52 Janu Železnému. Byl vyhlášen Atletem světa (2000), Atletem Evropy (1996, 2000), českým Sportovcem roku (1993, 1995, 2000, 2001) a sedmkrát Atletem Československa nebo České republiky. V letech 1995 a 2000 mu byla Českým olympijským výborem udělena Cena Jiřího Stanislava Gutha-Jarkovského za nejlepší výkon roku. Jako jediný třikrát přehodil 95 metrů, což se zatím od změny těžiště oštěpu nikomu jinému nepovedlo. Sportovní kariéru Jan Železný ukončil na mítinku v Mladé Boleslavi roku 2006. V tomtéž roce se ještě nominoval na mistrovství Evropy v atletice. Své mezinárodní vystupování tam završil bronzovou medailí za výkon 85,92 metru. Tento výkon je také světovým rekordem v kategorii veteránů nad 40 let. Jan Železný se narodil 16. června 1966 v Mladé Boleslavi, kde zpočátku trénoval. Později trénoval v Národním sportovním středisku v Nymburku.

Své mládí prožil básník František Hrubín (1910–1971) v Lešanech a zdejší prostředí nalezlo odraz v jeho díle Romance pro křídlovku, Lešanské jesličky, Špalíček a v dalších?

V dobách socialistického hospodářství patřila roku 1973 k největšímu úspěchu hospodářství rekordní výrobní série jednoho milionu automobilu jednoho typu v tehdy dosavadní historii českého automobilového průmyslu? Šlo o osobní vůz řady Škoda 1000 MB/Š 100 z mladoboleslavského závodu Automobilové závody, národní podnik (AZNP), dnes Škoda Auto.

Igelitové vemeno, plastový sáček s mlékem, který zná každý Čech starší dvaceti let, se narodilo v Jílovém u Prahy? Až do přelomu 60. a 70. let se v Čechách kupovalo a pilo mléko z vratných skleněných lahví. Ve vratném skle byly i další mléčné produkty, smetana, šlehačka nebo jogurty. Existovalo i mléko rozlévané z velkých mlékárenských konví do vlastních přinesených nádob, bandasek. Vše se změnilo, když se mléko skoro najednou začalo prodávat v igelitových pytlících. V modrých bylo mléko tak zvané „polotučné“, tedy „horší“, a v červených bylo mléko, které se jmenovalo „plnotučné“, tedy „lepší“. V igelitovém pytlíku se prodávala i smetana a šlehačka. Kromě výrobních a přepravních důvodů bylo smyslem změny, že se na sáček vešlo víc informací pro zákazníky. Lidi pak sáčky často myli, sušili a dál využívali třeba na balení svačin dětem do školy nebo jako improvizované odpařovače vody na ústřední topení. Někteří domácí kutilové je stříhali na centimetrové proužky, smotávali je do klubíček a pak z nich háčkovali rohožky na čištění bot. Takže i první plastové obaly se recyklovaly. Za všechno může družstvo Směr z Jílového u Prahy, které tehdy dovezlo ze Švýcarska stroje značky Polypack, jež uměly vyrábět igelitové „hadice“, do nichž se mléko snadno plnilo. Největší obveselení z takového způsobu prodeje měli školáci. Mlékem se dalo ve škole skvěle házet, nebo dělat nejrůznější prepubertální gesta, ovšem pokud se před tím v tašce nepropíchlo o kružítko nebo pravítko. První krabicové mléko, jak jej známe dnes, se objevilo až v osmdesátých letech, a to jen na Slovensku. Družstvo Směr však přispělo k naší historické paměti ještě jinak a neméně významně. Kdo se někdy nekoupal ve vaně s plavací lodičkou, rybičkou nebo se žlutou kachničkou, kdo nikdy neměl umělohmotnou píšťalku, nebo trumpetu, ten nikdy nebyl dítětem. Tyto a další nejznámější plastové hračky byly a stále jsou ze Směru. Žlutá kachnička se ve světě stala ikonou nejen americké popkultury. Starší generace i spousta dnešních dětí znají „směrácké“ hry, třeba Kloboučku hop, Blechy, kuličková bludiště a hlavolamy… Na plastových odrážedlech drandí malá děcka dodnes. Směr měl ve Středočeském kraji ještě další výrobu ve Skryjích. Družstvo nikdy nepřeválcovala ani levná čínská konkurence a dodnes platí jeho reklamní slogan Směle ber hračky Směr. Vyrábí i další věci, jako fólie na obaly všeho druhu nebo igelitové tašky. Dnes Směr sílí v Praze-Petrovicích, které byly až do roku 1968 součástí Středočeského kraje.

Od roku 1976 je nejvyšší stavbou Čech dvojice vysílačů Libice B nedaleko Českého Brodu? Severní věž patří do katastru obcí Libice, severní pak do Přistoupimi. Věžovité stožáry sahají do výšky 355 metrů. Výtahy jezdí do výšky 350 metrů a jsou nejdelší u nás. Primárně jde o rozhlasové vysílače celostátního dosahu. Hlavním projektantem byl ing. Jan Šťovíček, CSc. Tyto vysílače nahradily původní vysílač, který vysílal nedaleko již od roku 1931 a byl jedním z nejvýkonnějších rozhlasových vysílačů té doby.

I v době normalizace můžeme v kraji nalézt řadu kvalitních nebo alespoň zajímavých architektonických počinů? Příkladem může být Kulturní dům Mladá Boleslav. Byl postaven Automobilovými závody n. p. Mladá Boleslav v letech 1972-76 podle projektu architekta Františka Řezáče, který je také spoluautorem přestavby centra Mladé Boleslavi. Dobová světla a obrazy stejně jako dispozice interiérů podle památkářů skvěle odkazují na styl 70. let. Na výzdobě se podílela řada známých výtvarníků. Jiným příkladem může být Dům kultury v Kladně (Dům Poldi) od zasloužilého umělce architekta Václava Hilského. Autorem návrhu mozaiky ve vstupní hale je Karel Souček. Jednalo se o zařízení ROH Spojených oceláren Kladno. Kromě dvou společenských sálů, restaurace, čítárny a šesti menších kluboven zde bylo kino Hutník. U vchodu bývala pamětní deska s textem: „Dům kultury ROH vybudován v letech 19681973 Spojenými ocelárnami Kladno za pomoci Ústřední rady odborů“. Úctu si také jistě zaslouží Ředitelství a vzorkovna olovnatého křišťálu n. p. Sklárny Bohemia v Poděbradech (Crystal Bohemia) architekta Jiřího Liberského. Budově se přezdívá Pentagon. Jiné stavby, jako je třeba budova Centrálních lázní Poděbrady, jsou předmětem diskusí a nalézají málo zastánců. Avšak i ona je tak trochu učebnicovým příkladem oné doby.

Do evropsky unikátní obory bílých jelenů u zámku Žleby v roce 1979 dorazil bílý jelen Bořivoj, tehdy největší a nejsilnější kus stáda, předek velké části další populace těchto krásných zvířat, která zde můžete spatřit dodnes?

Mezinárodní stratigrafická komise na 24. mezinárodním geologickém kongresu v Montrealu roku 1972 stanovila jako mezinárodní standard hranice mezi silurem a devonem hranici, která je přibližně osm kilometrů jižně od Berouna na stráni zvané Kloňk? Celé toto území, které je součástí středočeského barrandienu, bylo prohlášeno za chráněný přírodní útvar. Jde o tak významnou vědeckou událost, že na místě byl vztyčen Geologický pomník. Tvoří ho dva 4,5 metrů vysoké štíhlé sloupy ze zbuzanského vápence. Nepravidelně hranaté sloupy jsou ve své třetině sepnuty bronzovými deskami, na nichž je tento nápis v češtině, angličtině a ruštině: „Geologický profil na tomto místě je typickým profilem (stratotypem) hranice mezi silurským a devonským útvarem (tj. dvěma geologickými obdobími druhohor).“ Tvůrcem pomníku je akademický sochař Jiří Novotný.

V roce 1975 dosáhli pracovníci Uranových dolů Příbram nejhlubšího vyrubaného místa u nás? V ložisku Háje sahá šachta až do hloubky 1838,4 m. Je nejhlubším českým dolem a ve své době i československým. Teplota v nejhlubším místě je až +40 °C.


1959-1968

Středočeský kraj byl jedním z aktivních míst odporu proti okupaci pěti „spřátelených“ armád v srpnu 1968? Poté co okupační vojska rozstřílela hned zrána 21. srpna vysílací techniku České televize v Praze, pokračovalo vysílání z televizního vysílače Cukrák, kam chvíli po desáté hodině narychlo dorazili redaktoři. Krátce před polednem byl vysílač obklíčen a poté obsazen. Díky odvaze redaktorů a techniků mohli diváci v přímém přenosu vidět, jak se k vysílači přiblížila sovětská vojenská jednotka s tanky a střelbou vysílač vyřadila z provozu. Jiným příkladem vzdoru obyčejných lidí byla kupříkladu akce „Ani gram uranu sovětským okupantům“, kdy naši dělníci, technici, horníci a další lidé bojkotovali na Příbramsku těžbu uranu, který směřoval do SSSR. Tuto událost připomíná tematická výstava v Památníku Vojna v Lešeticích. Také přesměrování nebo likvidace dopravních směrových tabulí a další znesnadňování orientace okupačních vojsk patřilo vedle nápisů odsuzujících okupaci a sovětské politické vedení k běžnému rejstříku Středočechů, kteří se se zabráním vlasti nikdy nesmířili.

Jedním z nejprestižnějších mezinárodních festivalů dechových orchestrů je od roku 1962 Kmochův Kolín? Letní festival je pojmenován na počest Františka Kmocha, skladatele a dirigenta dechové hudby, který žil a celoživotně působil v Kolíně. Třídenní hudební slavnost hostí pokaždé kolem 1 500 hudebníků a na 250 mažoretek. Jde o jednou z největších kulturních událostí Středočeského kraje. Festival je ve světě uznávaný a respektovaný. Nejde přitom o žádný folklor. Akce si zakládá na moderním pojetí žánru dechovky. Zároveň se však pokaždé hlásí ke svým historickým kořenům. Pořadatelem je město Kolín a přispívá i Středočeský kraj. Do pořádání akce se aktivně zapojují stovky občanů Kolína, dobrovolníci i profesionálové. Stoupá i počet diváků, který se pohybuje kolem 10 000. Pořadatelé se snaží přiblížit dechovku současným posluchačům, aby věděli, že tento žánr není nostalgie hudby našich dědečků a babiček. I proto se festivalu účastní vždy špičkové domácí a zahraniční orchestry.

Jediný významný a kultovní představitel české beatnické poezie Václav Hrabě (1940–1965) se narodil v Příbrami? Dětství prožil v Lochovicích a na střední školu chodil v Hořovicích. Ač je pokládán za ryzího básníka pražského Václaváku a tramvaje pod Klárovem, odráží se v jeho tvorbě stejně intenzivně i lyričnost jeho milovaného kraje, například v básni Vzpomněl jsem si na tvé ruce. Františku Gellnerovi, básníkovi a slavnému středočeskému rodákovi z Mladé Boleslavi, věnoval Hrabě báseň Jam session s Františkem Gellnerem. Václav Hrabě je pohřben v Lochovicích u Berouna.

Nejlepší oštěpař všech dob, Jan Železný, se narodil v roce 1966 v Mladé Boleslavi a trénoval v nymburském Národním sportovním centru?

V roce 1961 zemřel slavný příbramský rodák František Drtikol (*1883), buddhistický mistr i komunista, malíř, grafik, příležitostný překladatel, ale hlavně světově proslulý fotograf? Proslavil se především portréty a akty zprvu ve stylu pozdní secese, avšak ještě víc vlastním stylem. Ve fotografii je pokládán za tvůrce stylu art deco. Patří k nejvýznamnějším klasikům světové fotografie. Drtikolovo celoživotní tíhnutí k duchovním a náboženským otázkám formoval právě jeho rodný kraj, zejména poutní Svatá Hora u Příbrami. V příbramském hradu zvaném Zámeček Ernestium je dnes Galerie Františka Drtikola, muzeum se stálou expozicí Drtikolova díla a muzeum třetího odboje.

Slavným Středočechem je básník František Branislav (1900 Beroun-Závodí – 1968 Praha-Komořany)? Studoval v Berouně a v blízkých Počaplech.

Jeden z nejznámějších středočeských trampů a autor slavných dobrodružných románů a rodokapsů Josef Peterka (*1907 Praha) zemřel v roce 1965 v Benešově? Jako trampa, skauta, spisovatele, publicistu, redaktora, cestovatele, sportovce, partyzána, historika trampingu a písničkáře (např. Rikatado) ho veřejnost znala a zná pod přezdívkou a pseudonymem Bob Hurikán. Byl pokládán za českého Jacka Londona. Vydal desítky napínavých dobrodružných knih (Kouzlo hašiše, Pobožný střelec, Průkopníci Arizony, Plamen vzpoury, Ztracená stopa). Jeho nejcennějším dílem je dvoudílná faktografická kniha Dějiny trampingu. Na Sázavě založil několik trampských osad, účastnil se i budování Slapské přehrady. Jeho dobrodružná tvorba odtud vychází, nebo se přímo týká lesů mšenských či dobříšských a dalších romantických míst Středočeského kraje.

Nejslavnější dílo Jaroslava Žáka (1906–1960) a Vlastimila Rady (1895–1962), Nové pověsti české aneb Dobrodružství šesti trampů, epopej z válek trampsko-paďourských se odehrává mezi Kamenným přívozem, Lukami pod Medníkem a Pikovicemi?

V roce 1962 byl založen Botanický ústav Akademie věd České republiky v Průhonicích? Jeho počátky se však vztahují již k roku 1954, kdy byla založena Geobotanická laboratoř Biologických ústavů ČSAV.

První umělý déšť u nás se snesl na Středočeský kraj? Stalo se tak v roce 1963, kdy vědci z Akademie věd ČR a odborníci z podniku Vodohospodářský rozvoj hledali vhodnou konstelaci mraků pro vyvolání umělého deště. Patřičná oblaka našli na Rakovnicku, kde do nich z pozemních generátorů a později z letadla infikovali aerosol jodidu stříbrného. Vydatnost těchto umělých srážek byla do 5 mm.

První pochod Praha–Prčice se konal v roce 1966? Rekordní počet turistů 35 732 se účastnil pochodu v roce 1981.

Z Krhanic u Benešova pocházel Jiří Hájek (1913), významný český politik a diplomat? V 60. letech byl ministrem školství. Během pražského jara vykonával funkci ministra zahraničních věcí Československa. V srpnu 1968 protestoval v OSN proti sovětské invazi. Za normalizace byl mluvčím Charty 77 a byl nominován na Nobelovu cenu. Zemřel v roce 1993 v Praze.

Od 60. let se výrazněji měnil celkový vzhled a urbanismus našich měst? Začala masová výstavba panelových sídlišť, například Mladá Boleslav – Severní Město, Brandýs nad Labem – sídliště u vlakového nádraží, Příbram – sídliště Drkolnov, Dobříš – sídliště Větrník, Benešov – sídliště Spořilov, Kladno – Sítná, sídliště v Mělníce a v dalších městech. Často bez časové návaznosti a s obtížemi, ale přesto se tu stavěly postupně i budovy občanské vybavenosti – nákupní a kulturní střediska, školy, školky, hřiště. Mnohdy se výrazně proměnilo panorama měst, hlavně výstavbou panelových věžáků – např. dvanáctipodlažních paneláků v centru Poděbrad v ulici Pionýrů, u centra Brandýsa nad Labem v ulici Lipová, nebo sídliště U Tylova divadla v Kutné Hoře. Sídliště často navazovala na meziválečnou koncepci rozvoje měst. Logicky rozšiřovala město, spojovala historické jádro a další důležitou městskou infrastrukturu, např. nádraží. Šlo o výstavbu, jež nepostrádala městský charakter. Kontextuální umístění občanské výstavby v blízkosti divadel a škol bylo urbanisticky nepochybně přínosné. Pokulhávala však hlavně architektura objektů, které kvalitou neodpovídaly původní zástavbě. Podle zákona se mělo investovat 1–4 % rozpočtu do uměleckých děl. Ale na menších sídlištích žádné sochy nebo mozaiky nenajdeme. Jinde jde o „nadstandardní“ prvky nenápadné, jako u kutnohorského sídliště, kde betonové tvárnice slouží jako plůtky. Některá sídliště vznikala se záměrem vybudovat nové centrum města, které by doplnilo a v budoucnu nahradilo historické centrum. Příkladem je sídliště Sítná v Kladně. Lokalita díky nově dokončenému mostu přes údolí sítenského potoka umožnila spojit dvě moderní a rychle rostoucí čtvrti Kročehlavy a Rozdělov. Projekt Sítné přinesl ústřední velkoryse založené náměstí s důležitými veřejnými budovami města – hotelem, kulturním domem ROH SONP a reprezentativním sídlem Okresního výboru KSČ (které bylo dokončeno až v roce 1987). Podařilo se oddělit pěší a automobilové trasy a v obytné části s pravidelnou geometrickou osnovou několika řad deskových domů otevřít mezi domy intimnější prostory se zelení. Avšak naddimenzovaná a prázdná plocha náměstí dodnes nepůsobí městotvorně. Přesto je nespravedlivé tvrdit, že šlo o lidské „králíkárny“, jak říkal první český prezident Havel. Ostatně dokazuje to dnešní obrovský zájem o sídlištní byty na realitním trhu. Poptávka neplyne z nedostatku jiného bydlení, ale z toho, že jde o funkční urbanistické celky splňující i po desetiletích dobrý standard. Žití ve vile či rodinném domku zkrátka není pro každého nejen z finančních důvodů. Domov na sídlišti může být třeba i stylem života stejně hodnotný.

Největší středočeskou vitráží nejsou kupodivu okna kostelních chrámů, ale vitráže se sklomalbami v konstruktivistické nádražní hale v Poděbradech? Okna vysoké dvorany nádraží z 30. let, považovaného za nejhezčí v republice, byla původně zasklená jen čirým sklem. Od roku 1960 ho zdobí monumentální sklomalby významného jihomoravského malíře Rudolfa Gajdoše (1908–1975). Žánrovým výjevům s poděbradskými motivy vévodí na východní straně podobizna krále Jiřího z Poděbrad. Jižní a severní průčelí budovy pak obsahuje dvanáct typických poděbradských motivů v osobitém realistickém pojetí. Vitrážová plocha zaujímá 75 oken, každé o rozměru 100 x 50 centimetrů.

Stěžejní stavbou tzv. Vltavské kaskády se v roce 1961 stala Orlická přehrada? Soubor přehrad na Vltavě vznikal mezi lety 1934–1991, i když úpravy řeky pro splavnění probíhaly už od středověku. Tato soustava tvoří nejvýznamnější osu české říční soustavy a je hydroenergetickou tepnou Čech. Orlická přehrada navázala na přehrady Vrané nad Vltavou (1930–1935), Štěchovice 1938–1943), Slapy (1949–1955) a Kamýk (1956–1961), který slouží Orlíku jako vyrovnávací nádrž. Orlická přehrada vzdouvá hladinu Vltavu do dálky 70 kilometrů. Je to naše nejobjemnější akumulační nádrž, což se osvědčilo při katastrofální povodni roku 2002. Hráz je vysoká 91 metrů a dlouhá 450 metrů. Špičkové technické parametry čtyř Kaplanových turbín z ČKD Blansko si právem vysloužily zlatou medaili na světové výstavě EXPO 58 v Bruselu. Kvůli přehradě musel být zpevněn hrad Orlík a přesunut unikátní řetězový most.

V roce 1963 poprvé vymezila koncepce základní síť dálnic na území republiky? Z osmi plánovaných českých dálnic jich polovina měla vést Středočeským krajem. Šlo o D1 zhruba v dnešní podobě, D5 Praha–Plzeň–Rozvadov, D8 Praha–Lovosice–Rájec až na hranice NDR, D11 Praha – Hradec Králové – hranice PLR.

Rozporuplnou dobu 60. let dokresluje rekreační středisko Orlík-Vystrkov? Byl to veřejnosti přísně utajovaný areál vil postavený na počátku 60. let pro nejvyšší prominenty režimu podle sovětského vzoru. Velkolepě koncipovaný rekreační komplex pro oddech politického byra a dalších vedoucích funkcionářů ÚV KSČ v lese při levém břehu Orlické přehrady projektovali jedni z nejlepších architektů své doby. Dodnes se pořádně neví, kdo všechno mezi ně patřil. Obecně se jim říká architekti z Basaprojektu. Jednalo se o architekty a projektanty uvězněné v pankrácké věznici. Nejčastěji bývají mezi autory uváděni Stanislav Tobek, žák Josefa Gočára a odborník na sportovní stavby, Jaroslav Vaculík, otec herce Lukáše Vaculíka a poslední český stážista v Le Corbusierově ateliéru, nebo Bedřich Rozehnal, profesor Vysokého učení technického v Brně a mezinárodně uznávaný odborník na moderní zdravotnické stavby, a také Jiří František Kaisler, Theodor Pisch či František Bäumelt. Areál má pohnutou historii. V 90. letech jím prošly dějiny nepovedené privatizace, různých kriminálních jevů, alednes už se o ojedinělém souboru rekreačních staveb mluví hlavně v souvislosti s architektonickou hodnotou, která je inspirovaná tehdejší moderní světovou architekturou, tvorbou slavných architektů Le Corbusiera nebo Oscara Niemeyera.

Vodní nádrž Švihov, které se nesprávně říká vodní nádrž Želivka, se začala stavět v roce 1965? Přehrada je zdrojem pitné vody téměř pro celou středočeskou oblast včetně Prahy. Jedná se o největší vodárenskou nádrž v České republice a ve střední Evropě. Výstavba byla dokončena roku 1975, zkušební odběry vody však začaly již roku 1972.

V 60. letech byl spuštěn železniční zkušební okruh v Cerhenicích? Dodnes jde o unikátní zkušební trať, jednu z mála na světě, na níž se zkoušejí lokomotivy a vagony společností nejen českých, ale z celého světa. Trať má dva okruhy, 13 227 m a 3 951 metrů. Zkouší se tu též životnost kolejnic, zabezpečovací a další železniční zařízení.

Muzeum v Lidicích bylo postaveno v roce 1962 podle projektu arch. Františka Marka?

Remoska pochází z Kostelce nad Černými lesy? Je mnoho českých vynálezů, které zná doslova celý svět, třeba pluh, kostka cukru, lodní šroub, vodoznak či kontaktní čočky. Všude na světě by byli jejich autoři oslavovanými národními hrdiny a součástí učebnic pro první třídu. Jen u nás ne. K 60. letům se ve Středočeském kraji hlásí vynález elektrotechnika Oldřicha Homuty, který vymyslel remosku – dnes legendární a jeden z nejprodávanějších kuchyňských spotřebičů na světě. Ani „socialistická“ remoska nebyla tak úplně novinkou. Jak tomu většinou bývalo, výroba navázala na původní podobné elektrické pekáče, které se v malém prodávaly pod názvem HUT, podle výrobců Homuty, Uhera a Tyburce. Vyráběly se kdysi v Homutově továrně v pražských Vysočanech. Po znárodnění pak tento typ produkce přešel pod komunální podnik Remos, což byla zkratka slov „revize, elektromontáže, opravy a servis“, kde se vyráběla remoska Hut a menší pekáček Minorka. Ale pravý patent na přenosný elektrický pekáč remosku byl zapsán na Úřadu pro vynálezy v roce 1964. Ten teprve přinesl doslova erupci těch „pravých“ remosek. První remosky se vyráběly v závodě v Kostelci nad Černými lesy. Nebylo snad české domácnosti, kde by remoska chyběla. Horní ohřívací poklicí šla přiklopit do tří poloh a dalo se v ní upéct vše od kuřete po buchty. Vznikaly dokonce speciální kuchařky pro vaření v remosce. Do sametové revoluce se prodaly skoro tři miliony remosek. Pak se řeklo, že jde o „socialistický vynález“ (což nebyla pravda), a výroba remosky málem zanikla. S vaničkou se vylila i remoska. Mezi tím však naopak rostl její mezinárodní věhlas a odbyt. Hlavně ve Velké Británii se stala hitem a odtud se její obliba a poptávka po remosce lavinovitě šířila nejen do Evropy (Slovensko, Maďarsko, Polsko), ale hlavně na americký, kanadský či australský trh. Zásluhu na tom má jedno z Wintonových 669 převážně židovských dětí, jež odvážně, nezištně a obětavě zachránil těsně před vypuknutím druhé světové války z okupovaného Československá britský makléř a humanitární pracovník Sir Nicholas Winton. Jednalo se o paní Milenu Grenfell-Bainesovou, která si remosku pamatovala z dětství a jednu měla i doma. Zpropagovala ji ve Velké Británii. Zachránit výrobu remosky v našem kraji se však už nepodařilo. Dnes se tato geniální malá univerzální trouba vyrábí ve Frenštátu pod Radhoštěm a na export jde téměř polovina produkce.

Roku 1965 proběhla v Papírnách Vladislava Vančury ve Vraném nad Vltavou velká rekonstrukce? Vyráběl se tu světově unikátní nejtenčí papír, desetkrát slabší než lidský vlas. Papír se používal do elektrických kondenzátorů jako dielektrikum nebo jako podklad pro pokovování ve vakuu. Prodával se do celého světa. Vyráběly se tu i další tenké tiskové a technické papíry. V roce 2000 byl provoz zastaven a zbylé tři ještě funkční papírenské stroje byly časem prodány do šrotu.

15. až 17. srpna 1968, tři dny před nájezdem vojsk Varšavské smlouvy, se na Orlíku sešli vrcholní komunističtí pohlaváři Indra, Kolder, Pavlovský a Švestka k poradě o uchopení moci v zemi po okupaci? V tu dobu nikdo další o ničem takovém nic netušil. Oni ano.


1949-1958

Mezi slavné rodáky patří český folklorista, spisovatel a malíř Ludvík Kuba (1863 Poděbrady – 1956 Praha)? Od roku 1873 navštěvoval měšťanskou školu v Poděbradech. Část studií absolvoval na učitelském ústavu v Kutné Hoře. Do roku 1921 jezdil pravidelně s rodinou do Březnice u Příbrami, odkud pocházela jeho manželka, do domku jejích rodičů. Zde maloval žánrové obrázky z města i blízkého okolí. Podnikal odtud také výjezdy za malířskými náměty do různých koutů Čech. Urna s jeho popelem byla v roce 1992 uložena v urnovém háji v Kluku u Poděbrad.

Nejslavnější česká a světově proslulá legenda svalovců a zápasníků Gustav Frištenský se narodil v roce 1879 v Křečhoři a zemřel roku 1957 v Litovli? Byl to nepřekonatelný český zápasník v řeckořímském zápase a synonymum pro siláka.

Z Černolic pochází Luděk Macela (1950) fotbalový obránce a kapitán týmu, který na olympiádě v Moskvě 1980 vybojoval zlaté medaile? Po skončení aktivní kariéry působil jako fotbalový funkcionář a předseda SK v rodných Černolicích.

Klínopis, písmo Chetitů, rozluštil akademik, prof. PhDr. Bedřich Hrozný, který se narodil roku 1879 v Lysé nad Labem a zemřel roku 1952 v Praze? Měl se původně vydat na dráhu evangelického faráře v Lysé, stejně jako jeho otec, ale stal se nakonec zakladatelem naší orientalistiky, děkanem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, rektorem UK, statečným člověkem, jenž se postavil německým vojákům, kteří zasahovali proti studentům na Právnické fakultě UK. Ve 20. letech podnikl archeologickou expedici do Předního orientu. V Turecku objevil rozsáhlý archiv klínopisných tabulek. Byl jednou z nejuznávanějších kapacit v oboru na světě, založil Orientální ústav a zasloužil se o vydávání časopisu Archiv orientální. V Lysé nad Labem bylo v roce 1951 zřízeno muzeum, kde je stálá expozice o jeho životě a díle s mnoha vzácnými a zajímavými sbírkovými předměty.

Marta Kubišová (1942), zpěvačka, trojnásobná vítězka čtenářské ankety časopisu Mladý svět Zlatý slavík, nositelka Řádu čestné legie, žila od roku 1952 v Poděbradech, kam se přestěhovala její rodina? Kubišová nastoupila do práce v poděbradských sklárnách. Právě v Poděbradech objevil místní muzikus její talent. Pěveckou kariéru začala s taneční kapelou, kterou sestavili muzikanti z lázeňského promenádního orchestru. Zpívala i v Nymburce při odpoledních čajích. Po vynuceném konci kariéry žila do roku 1974 jako nezaměstnaná na chalupě na Slapech. Podepsala Chartu 77 a v letech 1977 a 1978 působila jako její mluvčí.

Martina Navrátilová, legenda světového tenisu, je rodačkou z Řevnic (1956)? Chodila zde do tenisového oddílu a trénovala. Jezdí sem dodnes a podporuje místní sportovce.

Roku 1949 byl z jáchymovského dolu Josef do muzea v Kutné Hoře převezen unikátní obrovský středověký těžební stroj? Celodřevěný mechanismus byl pomocí kladek schopen vytáhnout náklad vážící jednu tunu z hloubky až 200 metrů. Stroj pohánělo šest párů koní a je vyobrazen na titulním listu tzv. Kutnohorského kancionálu.

Slavné české auto Tatraplán neboli Tatra 600 proudnicového tvaru se po třech letech výroby v Kopřivnici vyrábělo v Mladé Boleslavi? Rozhodli tak direktivně socialističtí plánovači a tím výrobu tohoto světově obdivovaného auta zkomplikovali natolik, že musela být ukončena již v roce 1952.

Vitana „vaří za vás“ ve Středočeském kraji? Vitana je synonymem pro maggi do polévky, pro všechna ta ochucovadla a worcestery, polévky v pytlíku nebo v kostce, pro masoxy a další bujony, pro omáčky, předvařenou rýži a rizoto, luštěniny, bramborová jídla, dehydrovaná hotová jídla, koření, kořenicí směsi, prášky do pečiva a pečicí přípravky, všechna ta jídla v prášku – buchty, bábovky, perníky, lívanečky, knedlíky i pizzy… až po instantní dětskou krupicovou kaši a Vitakávu. Její hlavní výrobna byla a je v Byšicích na Mělnicku. Vitana vznikla jako většina socialistických velkovýroben znárodněním prosperujících soukromých společností po druhé světové válce. V tomto případě to byly společnosti Graf a Maggi. Obě firmy působily v kraji od 20. let. Graf v Byšicích a koncern Maggi v Kralupech nad Vltavou. Obě se zaobíraly podobným sortimentem. Ochranná známka Vitana byla zaregistrována v roce 1950 a téhož roku se začaly výrobky Vitana vyrábět. Název „Vitana“ měl zákazníkům šikovně naznačit původ z latinského slova „vita“, „vitalis“ (život a životnost), tudíž jde o potraviny vhodné pro život, zdravé a trvanlivé. Vitana změnila a ovlivnila mnoho generací nejen domácích kuchařů a kuchařek. Některé z nich dokázala odnaučit vařit knedlíky i další pokrmy. S bujonem vyvařeným poctivě z masa od kostí se dnes neobtěžuje již skoro nikdo. Pobyt na chatě nebo na výletě bez Vitany si uměl málokdo představit dlouhá desetiletí. Z Vitany se stal obrovský prosperující podnik s pobočkami po celé republice, například v Roudnici nad Labem, kde se vyrábí přílohy jako luštěniny a rýže, nebo ve Varnsdorfu, odkud je koření. Továrna v Byšicích v 80. letech produkovala i pověstné „šumáky“, řadu vita-přípravků (Vitacola, Vitaoranž, Vitagrep, Vitamalina a Havaj ananas). Po roce 1989 se podnik rozpadl a jeho kusy skoupili zahraniční investoři. Ale závod Vitany na výrobu sušených polévek, bujonů a ochucovadel stále stojí na místě bývalého cukrovaru v Byšicích stejně jako před skoro sto lety. Vitana zde vybudovala dokonce nové kapacity místo zrušené výroby v Kralupech nad Vltavou.

V roce 1955 byla vyrobena v čáslavském podniku Kosmos první legendární pasta na mytí silně znečištěných rukou Solvina? Jak bylo obvyklé, šlo o „znárodněný“ nápad, protože do roku 1948 se Solvina vyráběla v podniku Aloise Kouta. Dnes Solvinu vyrábí firma Zenit, která se v 90. letech privatizací oddělila od Kosmosu.

I v 50. letech pokračuje v kraji výstavba vltavské kaskády započatá již za první republiky? V letech 1951–1954 jsou dostavěny Slapy jako šestá největší přehradní nádrž v Čechách.

I přičiněním politických vězňů, kteří byli hnáni k otrocké dřině, vzniklo velkoryse koncipované sídliště v Příbrami – Březových Horách ve stylu socialistického realismu vybudované v letech 1954–1957? Ústřední náměstí bylo pak dokončeno v letech 1960–1962. Autorský tým sestával z architektů Václava Hilského, Luboše Korečka, Josefa Spěváka, Karla Jecelína, Otakara Jurenky a Jiřího Náhlíka. Součástí sídliště je i Společenský dům z let 1957–1959 architekta Václava Hilského, který byl roku 2006 prohlášen za kulturní památku.

Podobným příkladem socialistického stavitelství a dnes z hlediska vývoje architektury ceněným urbanisticko-architektonickým počinem je sídliště Rozdělov v Kladně? Jde o celostátně významný a známý projekt sídliště z té doby, na němž se podíleli architekti urbanistického plánu Josef Havlíček, Václav Hilský, Miroslav Koněrza a Emil Kovařík. Sídliště je proslulé hlavně díky ojedinělým věžákům od význačných architektonických osobností, jako byl Josef Havlíček, Karel Filsak nebo Karel Bubeníček. Věžáky se staly architektonickými „ikonami“ Kladna. Tyto domy zaujmou a v podstatě i vynikají také sochařskou uměleckou výzdobou a zejména domovními znameními. Vytvořila je např. sochařka Hana Wichterlová – sestra Otto Wichterleho, vynálezce kontaktních čoček, Bedřich Stefan, Martin Reiner, Mary Durasová, Břetislav Benda či Marta Jirásková.

Od roku 1954 proudí pitná voda do Kladna z Klíčavské přehrady a úpravny vody? Teprve tehdy se podařilo realizovat záměr z roku 1934 na potoce Klíčava, který protéká Lánskou oborou a vlévá se u Zbečna do Berounky. Vlastní přehradní nádrž byla dokončena až v roce 1955. Pod betonovou hrází se nacházejí architektonicky velmi výrazné budovy úpravny pitné vody.

V roce 1955 byl založen růžový sad v Lidicích pod názvem Sad míru a přátelství? Vybudování sadu bylo svěřeno architektovi Františku Markovi. S ním spolupracovali odborný poradce Bohumil Kavka a kolektiv dalších odborných pracovníků. Sochařská výzdoba je dílem Bedřicha Stefana a Karla Hladíka. Byl založen na základě iniciativy vzniklé 10. června 1954 ve Velké Británii. Jedná se o sad zřejmě s největším množstvím růžových keřů na jednom místě na světě (u nás určitě), a to téměř s 25 000. Na ploše 3,5 hektarů vytvářejí základní obrazce tří růží za oběti lidické tragédie. V letech 2001–2002 proběhla obnova sadu. Celý rok pracovalo na jeho regeneraci dvacet zahradníků. V sadu roste na 200 odrůd růží. Existují zde také záhony pro nové dárce, kteří tak každoročně zvyšují počet vysazených růžových keřů. V sadu kvetou růže z desítek zemí celé planety. Růžové keře tu sázejí i světově významné osobnosti jako například kosmonauté.

V 50. letech dosáhla největšího rozmachu osobní lodní doprava na Labi a Vltavě? Na pravidelných linkách brázdilo obě řeky sedmnáct parníků a nejméně osm dalších pasažérských motorových lodí provozovaných Pražskou paroplavební společností. V hodinových intervalech se na trasách Praha–Slapy nebo do Káraného či Mělníka hrnuly davy turistů. Jenom v roce 1955 byl na lince z Prahy na Slapy a zpět přepraven skoro milion cestujících.

S podporou Sovětského svazu se v roce 1955 československá vláda rozhodla zřídit jaderné výzkumné pracoviště s názvem Ústav jaderné fyziky v Řeži a založit Vládní výbor pro výzkum a mírové využití atomové energie? Měl za úkol rozvíjet výzkumnou činnost v oboru jaderné fyziky, radiochemie, jaderné energetiky a pečovat o rozvoj využití radioizotopů a jejich výrobu. Už v roce 1957 byl spuštěn výzkumný reaktor VVR-S (dnes LVR-15) a uskutečněna první štěpná jaderná reakce v Československu. V následujících letech se ústav rozšiřoval, měnil název i zřizovatele. Od roku 1972 se začalo používat označení Ústav jaderného výzkumu. Jaderný ústav v Řeži tak stál u zrodu dnešního předního postavení Středočeského kraje v oblasti vědy, výzkumu a inovací.

Ve Středočeském kraji zřejmě více než v krajích jiných působil tzv. třetí odboj, tedy odbojové skupiny proti komunistickému vedení země? Na Sedlčansku pracovala odbojová skupina Černý lev 777. V Polabí, zejména kolem Čelákovic a Chlumce nad Cidlinou, působila skupina bratří Mašínů.


1939-1948

ve Zruči nad Sázavou v roce 1939 firma Baťa postavila velký závod na dětskou obuv – Sázavan? Obuv se prodávala po celém světě. Samotná budova továrny je moderně architektonicky řešena a vystavěna progresivními stavebními technologiemi, které tehdy neměly v Evropě obdoby. Díky továrně se Zruč velmi rozrostla. Podle plánů se měla rovnat velikostí a průmyslem městu Zlín. Mělo tu být letiště, nemocnice i vysoké školy. Po německé okupaci se další výstavba zastavila, ale realizovaný „baťovský“ satelit si stále uchovává svoji vysokou urbanistickou a architektonickou kvalitu. Znárodnění po roce 1945 tyto záměry definitivně zhatilo. Obuv se ve Zruči vyráběla dál, vyvážela se do světa. Produkce byla zastavena v 90. letech 20. století.

Obrovský výcvikový prostor měly jednotky Waffen SS Čechy zřízen v prostoru vymezeném Vltavou, Sázavou, Konopišťským potokem a dnešní silnicí I/18 Vrchotovy Janovice–Sedlčany? V roce 1945 představovaly největší nebezpečí. Na rozdíl od jiných německých jednotek spadaly pod přímou kontrolu Adolfa Hitlera či Heinricha Himmlera. Právě jednotky Waffen SS prováděly ty největší odpornosti. Jejich velitelství sídlilo v Benešově. Kvůli výcvikovému prostoru SS došlo k vystěhování většiny původních českých obyvatel a zabrání jejich půdy, asi 31 000 osob z 65 obcí a 144 osad, zlikvidovány byly i osady trampské. Od roku 1940 se stěhovaly stovky rodin. Rovnou do koncentráků byly poslány i desítky Židů. V pásech kolem cvičišť se pak měli usazovat němečtí rolníci a řemeslníci, kolonisté, etničtí Němci z Dobrudži, Besarábie, Bukoviny, ale třeba i z Jižních Tyrol, které po 1. světové válce připadly Itálii na úkor Rakousko-Uherska. Usídlili se tu i sudetští Němci. Takových osídlenců zde bylo koncem války téměř 9 000. Plocha cvičiště zaujímala 440 km2, tak obrovskou rozlohu mívají celé státy jako třeba Andora, Seychely nebo Barbados. Na tomto obrovském území platily jen říšskoněmecké zákony. Část obyvatel byla donucena cvičiště zemědělsky zásobovat. Pro nejhorší otrocké práce zde byl dokonce zřízen koncentrační tábor v Hradištku. Nacházely se zde i další „tábory pracovní převýchovy“ určené pro Čechy, kteří se chtěli vyhnout pracovnímu nasazení v Říši. Podobně Němci postupovali i na dalších místech, např. v okolí Milovic.

Kasárna SS byla například i ve zrekvírovaném sanatoriu Krhanice? Za války se do Krhanic nuceně přestěhovalo mnoho rodin z obsazeného území mezi Sázavou a Vltavou.

Poslední cesta Reinharda Heydricha se konala z Panenských Břežan 27. května 1942? Heydrich zde měl na dolním zámku (v Břežanech jsou dva zámky) rezidenci. Při cestě z Břežan do kanceláře úřadu na Pražský hrad na něj v Praze-Libni provedli atentát českoslovenští výsadkáři Jan Kubiš a Jozef Gabčík v rámci operace Anthropoid. Horní zámek si zabral po vytvoření Protektorátu Čechy a Morava významný nacistický pohlavár, státní tajemník Úřadu říšského protektora Karl Hermann Frank. Na dolním zámku bydlel též říšský protektor Konstantin von Neurath i s rodinou. Panenské Břežany měly za 2. světové války status pobočného koncentračního tábora Flossenbürku. K nuceným pracím zde bylo v hospodářské části areálu uvězněno v malém koncentračním táboře okolo 120 vězňů židovské národnosti. Dnes je v Břežanech na horním zámku středočeský Památník národního útlaku a odboje s moderní expozicí s názvem „Zločin a trest“. Připomíná hrůzy okupace, hrdinství domácího a zahraničního odboje i potrestání válečných zločinců, udavačů a kolaborantů. Za projekt zaplatil Středočeský kraj více než 52 milionů korun.

Ve vsi Dobřív v Brdech byla vojenská důstojnická námořní škola? Němci ji sem v roce 1945 přestěhovali ze Štětína, protože tam na námořníky nezbyly už žádné lodě, a tak se u nás měli přeškolit na dělostřelce. Dokončit přeškolení už nestihli.

Kruté pracovní tábory a různé pobočky velkých koncentračních táborů existovaly kromě Hradištka nebo Panenských Břežan i na řadě dalších míst Středočeského kraje? V Křepenicích byl lágr pod správou SS. Dnes je v místech tábora zřízen památník. Koncentrační tábor byl i Bystřici u Benešova. Ve Vrchotových Janovicích byla zřízena jedna z poboček koncentračního tábora Flossenbürg poblíž Nového rybníka u severozápadního okraje Janovic. Do tábora byli cíleně přiváženi vězni pocházející ze vzdálenějších částí Evropy (Rusové, Holanďané, Belgičané, Italové, Španělé nebo Francouzi). Do konce 2. světové války janovickým koncentračním táborem postupně prošlo na 3 000 lidí.

Válečné a protektorátní hrůzy připravily Středočeský kraj o větší část do té doby relativně početné židovské komunity, která obývala zdejší města? Dnes jejich památku připomínají většinou jen židovské hřbitovy, jako např. v Trhovém Štěpánově, kde se nachází kolem tří set náhrobků z let 1711 až 1940. V Kolíně, kde žila početná židovská obec, se tyčí uprostřed druhého, tzv. nového židovského hřbitova na Zálabí pomník židovským obětem nacismu. Byl postaven podle návrhu akademické sochařky Věry Bejrové a architekta Ing. Jaroslava Křeliny z roku 1948. Odhalen v roce 1950. Kolem středního obelisku je osm desek se jmény 487 obyvatel Kolína, kteří za holocaustu zahynuli. V Kolíně je i deska na paměť 2 200 obětí židovského obyvatelstva deportovaného z Kolína v době 2. světové války, odhalená v roce 1992 na průčelí židovské školy (domu čp. 126) v ulici Na Hradbách. V Netvořicích najdeme pamětní desku významným občanům židovského původu, kteří zahynuli v německých vyhlazovacích koncentračních táborech. Židovská komunita zmizela i z Běštína na úpatí Plešivce. Židé zde původně měli svoji synagogu, školu i hřbitov. Oběti holocaustu z Kladenska a místo jejich transportů roku 1942 připomíná pamětní deska na zachované části fasády objektu zbořeného bývalého Učitelského ústavu Marie Egemové v Kladně (obchodní centrum Central Kladno). Čáslav se pyšní krásně zrekonstruovanou židovskou synagogou. Podobně bohaté jsou např. dějiny Židů v Dobříši, kteří zde zavedli výrobu rukavic a díky tomu se město stalo světovou rukavičkářskou velmocí. Památku na ně nyní ochraňuje archiv muzea města Dobříše. Ve Středočeském kraji je téměř sto významných lokalit, které se vztahují důležitým způsobem k životu a působení židovské komunity v kraji.

29. dubna 1945 se na nádraží v Roztokách u Prahy odehrál jeden z největších příběhů lidské solidarity, velké pomoci i statečnosti a současně jedno z největších dramat na území České republiky na konci 2. světové války? Toho dne zastavil po cestě od Lovosic v Roztokách transport smrti, 77 vagonů se 4 000 vězni z terezínského ghetta, z koncentračních táborů v Ravensbrücku, Buchenwaldu a z koncentráku a podzemní továrny v Litoměřicích. Podmínky vězňů byly nepředstavitelné. Byli celé dny bez jídla, bez možnosti z přecpaných dobytčáků vystoupit. Až po obrovské snaze místních obyvatel dovolil velitel transportu v noci přinést strádajícím vězňům jídlo. V noci byli týraní lidé také puštěni ven na koleje k vykonání osobní potřeby, ale hned zase zahnáni zpět do vagonů. Obyvatelům Roztok, ale i dalších obcí kolem se podařilo dostat nejméně 200 Čechů z transportu a ukrýt je ve svých domech. Do velmi náročné a nebezpečné pomoci se zapojili skoro všichni občané Roztok. Vše konali doslova s nasazením vlastního života. Celou událost přijelo řešit hned ráno gestapo. Ale nikdo nakonec nebyl zatčen. Mimo jiné i proto, že řadu vysvobozených umístili Roztočtí do starobince, který označili nápisem KARANTÉNA. Tam se gestapáci báli vkročit. Až druhý den mohli vystoupit vězni z transportu alespoň na plochu nádraží. Poté, co vlak odjel, se se v Praze podařilo osvobodit další vězně. Definitivně se zbylí přeživší vězni dostali na svobodu až v květnu 1945, po cestě na smrt kdesi v jižních Čechách.

Středočeský kraj byl centrem jedné z nejznámějších akcí na záchranu židovských dětí, obětí války? V rámci tzv. Akce zámky z iniciativy Přemysla Pittera, který pomáhal zachraňovat židovské děti už za války, byly tyto děti umisťovány na zámky Štiřín, Olešovice, Kamenice a Lojovice a v penzionu v Ládví, které Pitter přeměnil na ozdravovny. Soustředil zde postupně děti různých národností z německých koncentračních táborů i z českých internačních táborů. „Akcí zámky“ prošlo více než 800 dětí. Cení ji vysoce celý svět, byla oceněna i v rámci výročí UNESCO, jen Pitter byl nakonec nucen po komunistickém převratu 1948 emigrovat… Řádem T. G. Masaryka III. třídy byl Pitter vyznamnenán až v roce 1991 in memoriam.

V kraji najdeme mnoho památníčků padlých hrdinů partyzánského hnutí? Jeden z nich je nedaleko místa zvaného Čtyřmezí v severním svahu brdského hřebenu Kuchyňka. Je to památník padlým, který připomíná poslední partyzánskou skupinu na Podbrdsku, jež se účastnila i posledních akcí 2. světové války u nás. Ve skupině působili vedle Čechů též Slováci, Rusové, Ukrajinci i Španělé. Ve skupině byly i ženy, které se uplatnily jako lékařky nebo radistky. Památník připomíná smrt čtrnácti partyzánů, kteří zde padli. Kolem památníku je i dvanáct symbolických hrobů s kříži. Památníky a pamětní desky padlých partyzánů najdeme v desítkách středočeských měst a vesnic, např. v Hořovicích, v Hudčicích či u vrchu Kočka v Brdech.

Ještě krátce po válce vznikly v kraji hodnotné sochařské monumentální připomínky obětem světové války? Mezi takové bezesporu patří Pomník obětem 1. a 2. světové války u kralupského kostela se sochou „Raněného“ od sochaře Jana Straky, nebo Pomník obětem 2. světové války od architekta Jaromíra Krejcara v Přistoupimi u Kolína či kolínský Pomník obětem 2. světové války od Vladimíra Jana Hnízda před budovou bývalého vojenského velitelství v Sokolské ulici.

Jedno z největších bombardování 2. světové války u nás zažily v závěru války Kralupy nad Vltavou? Po strategickém náletu amerických bombardérů zbyly z města jen trosky, o život bezprostředně přišlo 248 lidí

V roce 1841 umírá básník Jiří Orten-Ohrenstein (1919 Kutná Hora) poté, co ho přejela německá sanitka? V Kutné Hoře chodil do školy až po reálku. Na jeho památku se od roku 1993 koná v Kutné Hoře festival Ortenova Kutná Hora. S ním je spojená i stejnojmenná literární soutěž pro mladé autory poezie do 30 let. Je po něm pojmenováno také pražské Ortenovo náměstí. Pěkně se dochoval jeho rodný dům v Kollárově ulici 315.

V roce 1946 zesnul Václav Jan Emanuel Radimský (1867 Kolín – 1946 Pašinka u Kolína), představitel českého a francouzského impresionismu přelomu 19. a první poloviny 20. století?

V roce 1947 byl v Řevnicích pohřben architekt Eduard Sochor (*1862), stavitel, který obnovoval slavnou katedrálu v Remeši, zámky na Loiře nebo hrad Kokořín?

Ani v době války a protektorátu neustala výstavba Vltavské kaskády? V letech 1938–1943 byla postavená její druhá část – Štěchovická přehrada. Záměr vystavět na tomto místě přehradu se objevil už v roce 1911. Přehrada se stavěla za mimořádně obtížných podmínek, za nepřerušeného průtoku vody a za nepřerušené plavby vorů. Stavitelé ji dokázali postavit za dnes neuvěřitelných devadesát měsíců, a to ještě výstavbu přerušila mobilizace a 2. světová válka.

Na výstavbu nových Lidic vypsala československá vláda veřejnou soutěž hned po roce 1945? V létě 1947 byl 300 metrů severovýchodně od staré obce položen základní kámen nových Lidic. Projekt zpracoval autorský tým architektů Václav Hilský, Richard Podzemný, Antonín Tenzer, František Marek a Zbyněk Jirsák.

Ani válečná léta nebyla prosta kvalitní architektury? Příkladem může sloužit projekt administrativní a obytné budovy mlékárny v Mladé Boleslavi – Čejetičkách z roku 1940. Funkcionalistickou budovu navrhl místní rodák Josef Saal, žák Josefa Gočára. Dodnes budova zachovává zajímavé prvky inspirované americkou, tehdy módní vlnou napodobující zaoceánské parníky – kruhová okna, trubková zábradlí, terasy jako „velitelský můstek“ a prosklené zasedací síně jako „velitelny“, luxfery prosvětlené stěny. Tato družstevní mlékárna patřila k největším v zemi. Dnes působí na trhu pod značkou Mlada.

Nejkrásnějším příkladem železobetonových obloukových mostů se zavěšenou vozovkou je most čtyř okresů“ přes Vltavu ve Štěchovicích? Byl dokončen za pouhých dvacet dva měsíců v pohnutém roce 1939. Most v té době představoval český rekord, jako první překročil světlé rozpětí sto metrů.

První československou ministryní se stala v roce 1947 kutnohorská rodačka Ludmila Jankovcová (1897–1990)? Byla ministryní průmyslu jako členka československé sociální demokracie. Po roce 1948 vstoupila do Komunistické strany Československa. Byla poslankyní Ústavodárného Národního shromáždění, Národního shromáždění ČSR a ČSSR. Ministryní byla i v dalších vládách, ministryní výživy, (od roku 1950 ministryní potravinářského průmyslu). V letech 1954–1963 byla dokonce vicepremiérkou. V roce 1968 se zapojila do reformního hnutí v KSČ. Po okupaci vojsky Varšavské smlouvy byla v normalizačních čistkách z KSČ vyloučena a politicky pronásledována. V roce 1977 podepsala Chartu 77.

Dva ministři ze tří za Československou sociálně demokratickou stranu, kteří v únoru 1948 nerespektovali rozhodnutí strany a podali demisi, byli Středočeši? Byl to Václav Majer (1904 Pochvalov – 1972 College Park, Maryland, USA) český politik, člen sociálně demokratické strany, ministr československých vlád, poslanec Prozatímního Národního shromáždění a Ústavodárného Národního shromáždění. Po únorovém převratu roku 1948 žil v exilu a předsedal exilové ČSSD. Druhým byl František Tymeš (Lipník – 1968 Brno), československý meziválečný i poválečný politik, člen vlády a poslanec Národního shromáždění za ČSSD. Po únorovém puči v roce 1948 působil v politice za Komunistickou stranu Československa. Když 25. února 1948 odpoledne prezident Beneš krátce jednal s Gottwaldem a oznámil, že přijímá demisi ministrů a souhlasí s doplněním vlády podle Gottwaldova návrhu, porušil tím ústavu, která přikazovala vyhlásit nové volby.


1929-1938

V létě roku 1932 se odehrála ve Středočeském kraji velká a nebývalá sláva? Své rodné město Kladno navštívil nejznámější Čechoameričan Antonín Čermák, starosta Chicaga, který tohoto postu dosáhl i díky početné české menšině tehdy třetího největšího českého města na světě (první byla Praha, druhá Vídeň). Cestu od Prahy lemovaly špalíry mávajících lidí. Město bylo vzhůru nohama. Čermáka dojalo zachování jeho rodného domku, který byl slavnostně vyzdoben a změnil se v malé muzekum. Z jeho cesty na Kladno si udělalo byznys dokonce několik cestovních kanceláří. Dodnes je Čermák jedním z nejuctívanějších Čechů v Americe. Byl nejen starostou třetího nejlidnatějšího města USA, nejen významným politikem a podnikatelem. Bylo to on, kdo zatočil s Al Caponem a jeho chicagskou mafií. Byl to on, kdo v době světové hospodářské krize zavedl sociální reformy a snížil nezaměstnanost. A také to byl on, koho smrtelně postřelili při atentátu na amerického prezidenta Franklina Delano Roosevelta, a kdo tak vlastním tělem zachránil svého dlouholetého přítele. Čermák je pohřben v rodinné hrobce na Českém národním hřbitově v Chicagu. V Kladně dnes stojí pomník Antonína Čermáka v ulici Československé armády. V roce 2013 navštívil Kladno jeho vnuk, Anton Cermak Kerner.

Extrémním suchem trpěl Středočeský kraj v roce 1933, který byl vůbec nejsušším rokem u nás? Rekord naměřili v meteorologických stanicích Skryje a Velké Přítočno na Rakovnicku, pouhých 247 mm srážek, což odpovídá 47 až 50 % ročního normálu.

V roce 1935 zemřel v Benešově slavný středočeský rodák Josef Suk starší (1874 Křečovice), český skladatel, houslista a pedagog, žák a zeť Antonína Dvořáka? Byl velkým lyrikem české hudby na přelomu pozdního romantismu a moderny 20. století. Spolu s Vítězslavem Novákem se stal nejvýraznějším představitelem Dvořákovy kompoziční školy a jedním ze zakladatelů české hudební moderny.

Prof. PhDr. Josef Pekař, přední český historik přelomu 19. a 20. století, profesor a rektor Univerzity Karlovy, vystudoval gymnázium v Mladé Boleslavi, které dnes nese jeho jméno, a po studiích mimo jiné na gymnáziu v Boleslavi učil? Zemřel v roce 1937.

Slavná česká sportovní gymnastka, olympijská vítězka a trojnásobná mistryně světa Eva Bosáková-Hlaváčková se narodila roku 1931 v Mladé Boleslavi?

Václav Laurin, technik, podnikatel a průmyslník, zemřel roku 1930 v Mladé Boleslavi? V Boleslavi se vyučil zámečníkem a roku 1895 zde společně s Václavem Klementem založili firmu Laurin & Klement. V roce 1925 závod koupil strojírenský podnik Škoda, čímž došlo ke vzniku dnešní Škody Auto.

Václav Klement, knihkupec a později podnikatel, zakladatel automobilky Laurin & Klement, byl také Středočech (1868 Velvary – 1938 Mladá Boleslav)?

Bedřich Feuerstein (1892 Dobrovice – 1936 Praha) byl významný český architekt, malíř, scénograf a esejista světového rozhledu a mimořádných uměleckých kvalit, výrazná osobnost české moderní avantgardní architektury a scénografie? Studoval gymnázium v Nymburce. Sice zemřel v Praze, dobrovolně skokem z Trojského mostu, ale pohřben je v Loučni.

Jedním ze slavných zakladatelů moderního středočeského průmyslu se stal ve 30. letech podnikatel Ing. František Janeček? V Týnci nad Sázavou postavil slévárnu hliníku, oceli a barevných kovů Metaz. V brodecké přádelně přestavěné na strojírnu zahájil výrobu motocyklů Jawa a osobních vozů Minor. Janeček přispěl k dobrým základům kompletní strojírenské výroby v kraji, výrobě motorových vozidel, osobních aut a motocyklů. Výroba v Týnci a Brodcích se zaměřila též na zbrojní sortiment. Janeček zemřel v roce 1941. Motocykly slavné značky Jawa se v Týnci dodnes vyrábějí. V nedalekém Divišově se pak konstruují plochodrážní speciály téže značky.

V roce 1935 byla v Čáslavi založena jedna z nejmodernějších mydláren na území Československa, později známá jako Kosmos Čáslav? Po válce se závody Kosmos staly národním podnikem, vyráběla se zde mimo jiné toaletní mýdla, mýdlové prášky, mycí pasty a postupně i tekuté detergenty. Dnes většinu tohoto sortimentu vyrábí čáslavský podnik Zenit, který vznikl privatizací části podniku Kosmos.

Špičkové ukázky architektury funkcionalismu a dalších moderních stylů jsou pro náš kraj typické? A to nejen četné školy, úřadovny, banky, hotely, prodejny Baťa či soukromé vily, ale také třeba nová moderní tepelná elektrárna Kolín, která byla ve funkcionalistickém stylu postavena v letech 1930–1932 na břehu Labe (na místě zrušeného cukrovaru) podle návrhu slavného architekta Jaroslava Fragnera, jenž v kraji postavil i řadu dalších unikátních staveb. Elektrárna je pokládána za jednu z nejkrásnějších průmyslových staveb meziválečného období. Její štíhlý komín nejenže představuje neodmyslitelnou součástí Kolína, ale ve své době byl nejvyšší ve střední Evropě. Sama světlá konstrukce z ocelových rámů, které kontrastují s prosklenými plochami rozměrných oken a siluetou střešních světlíků, je pozoruhodným technickým dílem a také vyjádřením sebevědomí i dynamičnosti první republiky.

Nejen domy a vily, ale i průmyslové a infrastrukturní stavby mohou být v naší krajině krásné? Ve Středočeském kraji se o to zasloužil například architekt František Janda. Mezi známé patří zejména jeho funkcionalistické věžové vodojemy v Bělé pod Bezdězem z roku 1926, v Hlínovišti (1926), v Kolíně (1930), v Poděbradech a v Pečkách. Za zmínku stojí jistě i věžový vodojem v Bezdědicích z roku 1930, který projektoval Hanuš Straube, nebo zajímavý vodojem v Horní Bukovině z roku 1935. Nevídané množství těchto výrazných, unikátních a stále funkčních staveb zejména na Mladoboleslavsku nebo Kokořínsku u nás nemá obdobu. Na architektonickém řešení těchto klenotů středočeských měst a krajiny se podíleli další přední tvůrci historizující, secesní i moderní architektury. Osobité a pro kraj typické vodojemy můžete spatřit i v Bezně, v Bílé Hlíně, Horním Cetně, na Kanině u Mělníka, v Mečeříži, v Malých a Velkých Všelisech, v Nymburce či ve Stříbrníku. Byla to doba, kdy veřejný vodovod začal vést nejen do velkých měst, ale i malých vsí Středočeského kraje.

Při stavbě funkcionalistické kolonády v Poděbradech z let 1937–1938 od architekta Vojtěcha Kerharta bylo použito originální architektonické řešení se zavedením velmi progresivní technologie – sklobetonové kopule? Kolonáda prof. Libenského představuje důležitou součást architektonického i urbanistického řešení lázeňského parku na náměstí T. G. Masaryka. Odlehčená klasicizující stavba plně souzní s velkolepým klasicizujícím pojetím nové čtvrti lázeňského města. Kolonáda se řadí mezi kulturní památky.

Z UŠLECHTILÉ OBĚTAVOSTI OBČANŮ, ZE VZÁCNÉ ŠTĚDROSTI MĚSTA MĚLNÍKA A MĚLNICKÉ SPOŘITELNY, LÁSKOU A NEÚNAVNOU PRACÍ HORLIVÝCH NADŠENCŮ, STVOŘENO TOTO KRÁSNÉ DÍLO, JEŽ PODLE NÁVRHŮ ING. ARCHITEKTŮ JOSEFA ŠIRCE, BEDŘICHA ZEMANA, DR. ING. JANA B. ZELENÉHO PROVEDL V ROCE 1936 STAVITEL VÁCLAV NOVÝ NA VĚČNOU PAMĚŤ PRESIDENTA OSVOBODITELE, K POCTĚ OBĚTÍ VELIKÉ VÁLKY A PRO KULTURNÍ POKROK MĚLNICKA – takový text najdete na Masarykově kulturním domě, funkcionalistické stavbě, která svojí architektonickou kvalitou výrazně převyšuje běžnou soudobou funkcionalistickou tvorbu? Kromě vlastní architektury překvapuje i velkorysá rozsáhlost mnohoúčelové stavby. Součástí domu je bronzová socha T. G. Masaryka od Vincence Makovského.

Divadlo v Kolíně bylo založeno 28. září 1937 na svátek svatého Václava, v den, který slavíme jako významný den naší státnosti? Toto datum stvrzuje základní kámen s nápisem „Kolín sobě“. Roku 2013 byla ve druhém patře funkcionalistické budovy divadla od architekta Jindřicha Freiwalda otevřena Městská galerie na místě bývalé zkušebny, upravené podle návrhu architekta Davida Vávry. Divadlo se řadí mezi významné architektonické stavby kraje.

Též vojenská příprava na válečnou obranu republiky měla význam z hlediska vývoje architektury? Pozoruhodnými byla třeba kasárna Československé armády v Příbrami – V Lukách, takzvaná Dolejší kasárna – Balonka, a hlavně hangár, který je svými rozměry a konstrukcí zcela unikátní technickou památkou z roku 1936. Hangár sloužil pro pozorovací balony, které tvořily součást výzbroje III. balonového oddílu 331. dělostřeleckého pluku Československé armády. Je jediným hangárem na světě postaveným výhradně pro balony a dodnes dochovaným světovým unikátem. Podobné stavby budované v jiných zemích sloužily vzducholodím. Hangár armádě šetřil náklady za vypouštění a nové napouštění plynu do pozorovacích balonů. Přesuny balonů na dělostřeleckou střelnici Brdy – Výcvikový tábor Jince probíhaly unikátním způsobem, a to vzduchem. Balony byly vybaveny gondolou s motorem a primitivním kormidlem umístěným na zádi. Šlo vlastně o malou a obtížně řiditelnou vzducholoď. Budoucnost vzácné stavby Balonky je však zatím nejistá.

V roce 1933 byl v Kladně postaven na našem území první ocelový vodojem na pitnou vodu pro rychle se rozvíjející průmyslové Kladno?

I na výstavbě kasáren se podíleli slavní architekti? Například v Rakovníku probíhala výstavba kasáren v letech 1928–1931 podle návrhu předního českého architekta Bohumila Hübschmanna.

Již ve 30. letech vzniká první část tzv. vltavské kaskády, soustavy přehrad? V letech 1930–1935 je postavena její první část ve Vraném nad Vltavou.

V Mělníce na náměstí Míru stojí jedno z reprezentativních sochařských děl ve veřejném prostoru z tohoto období? Jde o kašnu a sousoší Vinobraní, dílo známé též pod názvem Alegorická skupina pro fontánu v Mělníce. Je to významný umělecký počin sochaře Vincence Makovského a architekta Jaroslava Fragnera. Kašna z pískovce a betonu byla odhalena v roce 1938. Alegorická skupina je tvořena trojicí ženských postav. Žena s vázou uprostřed je symbolem řeky, jedna z krajních žen s vinnou révou symbolizuje zdejší úrodný kraj na soutoku Vltavy a Labe. Zajímavé je prostorové uspořádání – mnohapohledová koncepce sousoší ukazuje vždy dvě ženy v různých úhlech natočené na jednu stranu, třetí na opačnou.

Stejně jako má Praha Müllerovu vilu nebo Brno podobně věhlasnou vilu Tugendhat, o kterých se píší četné monografie a pořádají se k nim zájezdy, oplývá i Středočeský kraj neméně vzácnými chef-d’oeuvre světové architektonické avantgardy? Nepochybně mezi ně patří nejluxusnější a nejdražší středočeská funkcionalistická Volmanova vila v Čelákovicích od Karla Janů a Jiřího Štursy, vyznavačů vědeckého funkcionalismu. Vila slouží jako ukázka a reprezentant nových trendů architektury 30. let 20. století, které si všímaly souvislostí bydlení, psychiky a sociálních aspektů života lidí. Podobné příklady mohou představovat funkcionalistické vily od jiných autorů, jako je Löwitova vila v Nymburce, Budilova vila v Kolíně, vila v Macharově ulici v Mělníce, v Poštovní ulici v Černošicích nebo vila Františka Kučery v Mladé Boleslavi.


1918-1928

Památce osobnosti zakladatele našeho státu T. G. Masaryka a jeho rodině se ve Středočeském kraji věnuje Muzeum T. G. M. v Rakovníku? Zajímavá je zejména nová expozice pamětní síně Alice Masarykové a Českého červeného kříže v budově rekonstruovaného špýcharu nedaleko zámku v Lánech, kde se vytváří další expozice zaměřená na osobnost prvního československého prezidenta.

V roce 1921 umírá v Dolních Mokropsech Jan Janský (1873 Smíchov, připojen k Praze 1922), český sérolog, neurolog a psychiatr, objevitel čtyř základních krevních skupin?

Slavného spisovatele, dramatika a filmového režiséra, národního umělce Vladislava Vančuru (1891-1942) váže ke Středočeskému kraji od roku 1921 Zbraslav u Prahy, kde měl s manželkou společnou ordinaci, protože byl původním povoláním lékař? Koncem 20. let si ve Zbraslavi postavil dům a věnoval se výhradně spisovatelské činnosti. Také jeho pobyt v Benešově a přátelství se zdejším slavným rodákem, spisovatelem a novinářem Karlem Novým, ho inspirovaly k vytvoření románu Pekař Jan Marhoul, v němž ztvárňuje osudy otce Nového – příliš dobrého a štědrého člověka v maloměšťáckém prostředí města před první světovou válkou. Benešov můžeme poznat i v dalším Vančurově díle Tři řeky.

První žvýkačka ve střední Evropě byla vyrobena ve středočeské čokoládovně ve Velimi? A že právě zde se po první světové válce poprvé vyráběly duté celočokoládové figurky, které se tu i balily a ručně malovaly? Odtud pochází také známá žvýkačka Pedro, které se vyrábělo až devět tun ročně. Čokoládovna zanikla v polovině 90. let.

První ovocný jogurt na světě vymysleli a vyrobili v Radlické mlékárně, která byla do roku 1922 mlékárnou středočeskou, ne pražskou? Bylo to roku 1933 a jogurt se jmenoval JOVO. Fígl spočíval v tom, že do té doby se na jogurtech brzo tvořila plíseň a neprodávaly se dobře. V kraji byl zrovna přebytek jahod a meruněk, a tak stačila slabá vrstva džemu a oba problémy byly vyřešeny, jogurt vydržel déle, ovoce šlo na odbyt. Zákazníkům jogurt víc chutnal a chutná dodnes. Ovocnými jogurty udělala mlékárna velkou díru do světa, byla jedním ze špičkových mlékárenských podniků v Evropě. Podle její receptury se ovocný jogurt vyráběl ve čtrnácti evropských zemích a dnes ho vyrábí celý svět. Jen Radlická mlékárna už neexistuje.

První vysílání Československého rozhlasu (stanice Radiožurnál) bylo ze Středočeského kraje? Odehrálo se roku 1923, kdy byl u kbelského letiště postaven stan jako první rozhlasová stanice společnosti Radiojournal. Vysílání bylo zahájeno dne 18. 5. 1923 ve 20.15 hod. Kbely byly tehdy daleko za Prahou, k Praze byly připojeny až v roce 1968.

Jeden z největších světových hudebních hitů 20. století je hit ryze středočeský? Je jím polka Škoda lásky, kterou složil v roce 1927 Středočech, slavný hudební skladatel a kapelník Jaromír Vejvoda (1902-1988). Narodil se i zemřel ve Zbraslavi. Původně se jmenovala Modřanská polka (i Modřany se staly „pražskými“ až po více než 40 letech). K melodii přidal text v roce 1934 Václav Zeman. Píseň doslova obletěla celý svět. Není zřejmě žádná jiná skladba na planetě, o níž by lidé nejrůznějších zemí byli přesvědčeni, že je to určitě „jejich“ píseň. Již v roce 1935 dostala Škoda lásky pod názvem Rozamunde v Německu Zlatou desku za milion prodaných kusů. Záhy se hrála po celé Americe jako Roll Out the Barrels. V repertoáru ji měly nejslavnější kapely jako Andrew Sisters, Glenn Miller, Benny Goodman, Billie Holiday a další. Nevětšího úspěchu dosáhla ve druhé světové válce. Zpívali ji vojáci wehrmachtu, US Army i hoši od britských Royal Navy. V letadlech Royal Air Force zněla píseň současně česky a anglicky. Zpívala se u Buzuluku i na Dukle. Vrchní velitel spojeneckých vojsk generál Eisenhower prohlásil, že píseň pomohla vyhrát válku. I proto se po válce v Americe stala Vejvodova skladba přehlídkovým pochodem. Slova songu jsou přeložena do dvaceti sedmi jazyků světa pod čtrnácti různými názvy. V roce 1981 dostal Jaromír Vejvoda cenu radia Luxemburg a stanice ZDF Zlatý lev za Škodu lásky jako jednu z dvaceti nejúspěšnějších lidových písní. V roce 1987 byl v USA vydán dokonce známkový aršík a poštovní razítko s názvem Beer Barrel Polka u příležitosti Vejvodových 85. narozenin a 60. výročí vzniku skladby. Součástí aršíku je také notový zápis s částí anglického textu Roll out the Barrel. Roku 1995 polka získala doslova kosmický rozměr, provázela kosmonauty raketoplánu Discovery. V roce 2000 zvítězila Škoda lásky v rozsáhlé anketě českého rozhlasu Hit století. Melodie zazněla v desítkách slavných filmů, které se promítaly po celém světě (Nejlepší léta našeho života, Srdce v zajetí, Moře – náš osud, Obecná škola, Nebeští jezdci, Atentát, Osud člověka, Noc v Casablance, Londýnský autobus i v televizním seriálu MASH a v dalších). Na zbraslavském náměstí má Vejvoda a jeho „středočeská“ polka pamětní desku.

V roce 1920 uspořádána veřejná soutěž na nové krematorium v Nymburku. Zvítězil návrh architekta Bedřicha Feuersteina, rodáka z Dobrovic u Mladé Boleslavi. Stavbu prováděla, jak to bylo tehdy obvyklé, místní firma. Jde o jednu z prvních puristických staveb u nás. Znamenala špičku v moderní architektuře, jak ji propagoval třeba Le Corbusier. Jezdí se na ni dívat lidé z celého světa a posloužila i jako úvodní kulisa k oscarovému filmu Kolja. Krematorium bylo vyhlášeno národní kulturní památkou v roce 2017.

Kultovní Školák Kája Mařík byl Středočech? Jde dílo spisovatelky Marie Černé, rodačky z Míšku pod Brdy, provdané Wagnerové, která ho vydala pod uměleckým pseudonymem Felix Háj v roce 1926. Ve stopách toulek Káji Maříka dnes vede naučná stezka.