Víte, že…

1949-1958

Mezi slavné rodáky patří český folklorista, spisovatel a malíř Ludvík Kuba (1863 Poděbrady – 1956 Praha)? Od roku 1873 navštěvoval měšťanskou školu v Poděbradech. Část studií absolvoval na učitelském ústavu v Kutné Hoře. Do roku 1921 jezdil pravidelně s rodinou do Březnice u Příbrami, odkud pocházela jeho manželka, do domku jejích rodičů. Zde maloval žánrové obrázky z města i blízkého okolí. Podnikal odtud také výjezdy za malířskými náměty do různých koutů Čech. Urna s jeho popelem byla v roce 1992 uložena v urnovém háji v Kluku u Poděbrad.

Nejslavnější česká a světově proslulá legenda svalovců a zápasníků Gustav Frištenský se narodil v roce 1879 v Křečhoři a zemřel roku 1957 v Litovli? Byl to nepřekonatelný český zápasník v řeckořímském zápase a synonymum pro siláka.

Z Černolic pochází Luděk Macela (1950) fotbalový obránce a kapitán týmu, který na olympiádě v Moskvě 1980 vybojoval zlaté medaile? Po skončení aktivní kariéry působil jako fotbalový funkcionář a předseda SK v rodných Černolicích.

Klínopis, písmo Chetitů, rozluštil akademik, prof. PhDr. Bedřich Hrozný, který se narodil roku 1879 v Lysé nad Labem a zemřel roku 1952 v Praze? Měl se původně vydat na dráhu evangelického faráře v Lysé, stejně jako jeho otec, ale stal se nakonec zakladatelem naší orientalistiky, děkanem Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, rektorem UK, statečným člověkem, jenž se postavil německým vojákům, kteří zasahovali proti studentům na Právnické fakultě UK. Ve 20. letech podnikl archeologickou expedici do Předního orientu. V Turecku objevil rozsáhlý archiv klínopisných tabulek. Byl jednou z nejuznávanějších kapacit v oboru na světě, založil Orientální ústav a zasloužil se o vydávání časopisu Archiv orientální. V Lysé nad Labem bylo v roce 1951 zřízeno muzeum, kde je stálá expozice o jeho životě a díle s mnoha vzácnými a zajímavými sbírkovými předměty.

Marta Kubišová (1942), zpěvačka, trojnásobná vítězka čtenářské ankety časopisu Mladý svět Zlatý slavík, nositelka Řádu čestné legie, žila od roku 1952 v Poděbradech, kam se přestěhovala její rodina? Kubišová nastoupila do práce v poděbradských sklárnách. Právě v Poděbradech objevil místní muzikus její talent. Pěveckou kariéru začala s taneční kapelou, kterou sestavili muzikanti z lázeňského promenádního orchestru. Zpívala i v Nymburce při odpoledních čajích. Po vynuceném konci kariéry žila do roku 1974 jako nezaměstnaná na chalupě na Slapech. Podepsala Chartu 77 a v letech 1977 a 1978 působila jako její mluvčí.

Martina Navrátilová, legenda světového tenisu, je rodačkou z Řevnic (1956)? Chodila zde do tenisového oddílu a trénovala. Jezdí sem dodnes a podporuje místní sportovce.

Roku 1949 byl z jáchymovského dolu Josef do muzea v Kutné Hoře převezen unikátní obrovský středověký těžební stroj? Celodřevěný mechanismus byl pomocí kladek schopen vytáhnout náklad vážící jednu tunu z hloubky až 200 metrů. Stroj pohánělo šest párů koní a je vyobrazen na titulním listu tzv. Kutnohorského kancionálu.

Slavné české auto Tatraplán neboli Tatra 600 proudnicového tvaru se po třech letech výroby v Kopřivnici vyrábělo v Mladé Boleslavi? Rozhodli tak direktivně socialističtí plánovači a tím výrobu tohoto světově obdivovaného auta zkomplikovali natolik, že musela být ukončena již v roce 1952.

Vitana „vaří za vás“ ve Středočeském kraji? Vitana je synonymem pro maggi do polévky, pro všechna ta ochucovadla a worcestery, polévky v pytlíku nebo v kostce, pro masoxy a další bujony, pro omáčky, předvařenou rýži a rizoto, luštěniny, bramborová jídla, dehydrovaná hotová jídla, koření, kořenicí směsi, prášky do pečiva a pečicí přípravky, všechna ta jídla v prášku – buchty, bábovky, perníky, lívanečky, knedlíky i pizzy… až po instantní dětskou krupicovou kaši a Vitakávu. Její hlavní výrobna byla a je v Byšicích na Mělnicku. Vitana vznikla jako většina socialistických velkovýroben znárodněním prosperujících soukromých společností po druhé světové válce. V tomto případě to byly společnosti Graf a Maggi. Obě firmy působily v kraji od 20. let. Graf v Byšicích a koncern Maggi v Kralupech nad Vltavou. Obě se zaobíraly podobným sortimentem. Ochranná známka Vitana byla zaregistrována v roce 1950 a téhož roku se začaly výrobky Vitana vyrábět. Název „Vitana“ měl zákazníkům šikovně naznačit původ z latinského slova „vita“, „vitalis“ (život a životnost), tudíž jde o potraviny vhodné pro život, zdravé a trvanlivé. Vitana změnila a ovlivnila mnoho generací nejen domácích kuchařů a kuchařek. Některé z nich dokázala odnaučit vařit knedlíky i další pokrmy. S bujonem vyvařeným poctivě z masa od kostí se dnes neobtěžuje již skoro nikdo. Pobyt na chatě nebo na výletě bez Vitany si uměl málokdo představit dlouhá desetiletí. Z Vitany se stal obrovský prosperující podnik s pobočkami po celé republice, například v Roudnici nad Labem, kde se vyrábí přílohy jako luštěniny a rýže, nebo ve Varnsdorfu, odkud je koření. Továrna v Byšicích v 80. letech produkovala i pověstné „šumáky“, řadu vita-přípravků (Vitacola, Vitaoranž, Vitagrep, Vitamalina a Havaj ananas). Po roce 1989 se podnik rozpadl a jeho kusy skoupili zahraniční investoři. Ale závod Vitany na výrobu sušených polévek, bujonů a ochucovadel stále stojí na místě bývalého cukrovaru v Byšicích stejně jako před skoro sto lety. Vitana zde vybudovala dokonce nové kapacity místo zrušené výroby v Kralupech nad Vltavou.

V roce 1955 byla vyrobena v čáslavském podniku Kosmos první legendární pasta na mytí silně znečištěných rukou Solvina? Jak bylo obvyklé, šlo o „znárodněný“ nápad, protože do roku 1948 se Solvina vyráběla v podniku Aloise Kouta. Dnes Solvinu vyrábí firma Zenit, která se v 90. letech privatizací oddělila od Kosmosu.

I v 50. letech pokračuje v kraji výstavba vltavské kaskády započatá již za první republiky? V letech 1951–1954 jsou dostavěny Slapy jako šestá největší přehradní nádrž v Čechách.

I přičiněním politických vězňů, kteří byli hnáni k otrocké dřině, vzniklo velkoryse koncipované sídliště v Příbrami – Březových Horách ve stylu socialistického realismu vybudované v letech 1954–1957? Ústřední náměstí bylo pak dokončeno v letech 1960–1962. Autorský tým sestával z architektů Václava Hilského, Luboše Korečka, Josefa Spěváka, Karla Jecelína, Otakara Jurenky a Jiřího Náhlíka. Součástí sídliště je i Společenský dům z let 1957–1959 architekta Václava Hilského, který byl roku 2006 prohlášen za kulturní památku.

Podobným příkladem socialistického stavitelství a dnes z hlediska vývoje architektury ceněným urbanisticko-architektonickým počinem je sídliště Rozdělov v Kladně? Jde o celostátně významný a známý projekt sídliště z té doby, na němž se podíleli architekti urbanistického plánu Josef Havlíček, Václav Hilský, Miroslav Koněrza a Emil Kovařík. Sídliště je proslulé hlavně díky ojedinělým věžákům od význačných architektonických osobností, jako byl Josef Havlíček, Karel Filsak nebo Karel Bubeníček. Věžáky se staly architektonickými „ikonami“ Kladna. Tyto domy zaujmou a v podstatě i vynikají také sochařskou uměleckou výzdobou a zejména domovními znameními. Vytvořila je např. sochařka Hana Wichterlová – sestra Otto Wichterleho, vynálezce kontaktních čoček, Bedřich Stefan, Martin Reiner, Mary Durasová, Břetislav Benda či Marta Jirásková.

Od roku 1954 proudí pitná voda do Kladna z Klíčavské přehrady a úpravny vody? Teprve tehdy se podařilo realizovat záměr z roku 1934 na potoce Klíčava, který protéká Lánskou oborou a vlévá se u Zbečna do Berounky. Vlastní přehradní nádrž byla dokončena až v roce 1955. Pod betonovou hrází se nacházejí architektonicky velmi výrazné budovy úpravny pitné vody.

V roce 1955 byl založen růžový sad v Lidicích pod názvem Sad míru a přátelství? Vybudování sadu bylo svěřeno architektovi Františku Markovi. S ním spolupracovali odborný poradce Bohumil Kavka a kolektiv dalších odborných pracovníků. Sochařská výzdoba je dílem Bedřicha Stefana a Karla Hladíka. Byl založen na základě iniciativy vzniklé 10. června 1954 ve Velké Británii. Jedná se o sad zřejmě s největším množstvím růžových keřů na jednom místě na světě (u nás určitě), a to téměř s 25 000. Na ploše 3,5 hektarů vytvářejí základní obrazce tří růží za oběti lidické tragédie. V letech 2001–2002 proběhla obnova sadu. Celý rok pracovalo na jeho regeneraci dvacet zahradníků. V sadu roste na 200 odrůd růží. Existují zde také záhony pro nové dárce, kteří tak každoročně zvyšují počet vysazených růžových keřů. V sadu kvetou růže z desítek zemí celé planety. Růžové keře tu sázejí i světově významné osobnosti jako například kosmonauté.

V 50. letech dosáhla největšího rozmachu osobní lodní doprava na Labi a Vltavě? Na pravidelných linkách brázdilo obě řeky sedmnáct parníků a nejméně osm dalších pasažérských motorových lodí provozovaných Pražskou paroplavební společností. V hodinových intervalech se na trasách Praha–Slapy nebo do Káraného či Mělníka hrnuly davy turistů. Jenom v roce 1955 byl na lince z Prahy na Slapy a zpět přepraven skoro milion cestujících.

S podporou Sovětského svazu se v roce 1955 československá vláda rozhodla zřídit jaderné výzkumné pracoviště s názvem Ústav jaderné fyziky v Řeži a založit Vládní výbor pro výzkum a mírové využití atomové energie? Měl za úkol rozvíjet výzkumnou činnost v oboru jaderné fyziky, radiochemie, jaderné energetiky a pečovat o rozvoj využití radioizotopů a jejich výrobu. Už v roce 1957 byl spuštěn výzkumný reaktor VVR-S (dnes LVR-15) a uskutečněna první štěpná jaderná reakce v Československu. V následujících letech se ústav rozšiřoval, měnil název i zřizovatele. Od roku 1972 se začalo používat označení Ústav jaderného výzkumu. Jaderný ústav v Řeži tak stál u zrodu dnešního předního postavení Středočeského kraje v oblasti vědy, výzkumu a inovací.

Ve Středočeském kraji zřejmě více než v krajích jiných působil tzv. třetí odboj, tedy odbojové skupiny proti komunistickému vedení země? Na Sedlčansku pracovala odbojová skupina Černý lev 777. V Polabí, zejména kolem Čelákovic a Chlumce nad Cidlinou, působila skupina bratří Mašínů.


1939-1948

ve Zruči nad Sázavou v roce 1939 firma Baťa postavila velký závod na dětskou obuv – Sázavan? Obuv se prodávala po celém světě. Samotná budova továrny je moderně architektonicky řešena a vystavěna progresivními stavebními technologiemi, které tehdy neměly v Evropě obdoby. Díky továrně se Zruč velmi rozrostla. Podle plánů se měla rovnat velikostí a průmyslem městu Zlín. Mělo tu být letiště, nemocnice i vysoké školy. Po německé okupaci se další výstavba zastavila, ale realizovaný „baťovský“ satelit si stále uchovává svoji vysokou urbanistickou a architektonickou kvalitu. Znárodnění po roce 1945 tyto záměry definitivně zhatilo. Obuv se ve Zruči vyráběla dál, vyvážela se do světa. Produkce byla zastavena v 90. letech 20. století.

Obrovský výcvikový prostor měly jednotky Waffen SS Čechy zřízen v prostoru vymezeném Vltavou, Sázavou, Konopišťským potokem a dnešní silnicí I/18 Vrchotovy Janovice–Sedlčany? V roce 1945 představovaly největší nebezpečí. Na rozdíl od jiných německých jednotek spadaly pod přímou kontrolu Adolfa Hitlera či Heinricha Himmlera. Právě jednotky Waffen SS prováděly ty největší odpornosti. Jejich velitelství sídlilo v Benešově. Kvůli výcvikovému prostoru SS došlo k vystěhování většiny původních českých obyvatel a zabrání jejich půdy, asi 31 000 osob z 65 obcí a 144 osad, zlikvidovány byly i osady trampské. Od roku 1940 se stěhovaly stovky rodin. Rovnou do koncentráků byly poslány i desítky Židů. V pásech kolem cvičišť se pak měli usazovat němečtí rolníci a řemeslníci, kolonisté, etničtí Němci z Dobrudži, Besarábie, Bukoviny, ale třeba i z Jižních Tyrol, které po 1. světové válce připadly Itálii na úkor Rakousko-Uherska. Usídlili se tu i sudetští Němci. Takových osídlenců zde bylo koncem války téměř 9 000. Plocha cvičiště zaujímala 440 km2, tak obrovskou rozlohu mívají celé státy jako třeba Andora, Seychely nebo Barbados. Na tomto obrovském území platily jen říšskoněmecké zákony. Část obyvatel byla donucena cvičiště zemědělsky zásobovat. Pro nejhorší otrocké práce zde byl dokonce zřízen koncentrační tábor v Hradištku. Nacházely se zde i další „tábory pracovní převýchovy“ určené pro Čechy, kteří se chtěli vyhnout pracovnímu nasazení v Říši. Podobně Němci postupovali i na dalších místech, např. v okolí Milovic.

Kasárna SS byla například i ve zrekvírovaném sanatoriu Krhanice? Za války se do Krhanic nuceně přestěhovalo mnoho rodin z obsazeného území mezi Sázavou a Vltavou.

Poslední cesta Reinharda Heydricha se konala z Panenských Břežan 27. května 1942? Heydrich zde měl na dolním zámku (v Břežanech jsou dva zámky) rezidenci. Při cestě z Břežan do kanceláře úřadu na Pražský hrad na něj v Praze-Libni provedli atentát českoslovenští výsadkáři Jan Kubiš a Jozef Gabčík v rámci operace Anthropoid. Horní zámek si zabral po vytvoření Protektorátu Čechy a Morava významný nacistický pohlavár, státní tajemník Úřadu říšského protektora Karl Hermann Frank. Na dolním zámku bydlel též říšský protektor Konstantin von Neurath i s rodinou. Panenské Břežany měly za 2. světové války status pobočného koncentračního tábora Flossenbürku. K nuceným pracím zde bylo v hospodářské části areálu uvězněno v malém koncentračním táboře okolo 120 vězňů židovské národnosti. Dnes je v Břežanech na horním zámku středočeský Památník národního útlaku a odboje s moderní expozicí s názvem „Zločin a trest“. Připomíná hrůzy okupace, hrdinství domácího a zahraničního odboje i potrestání válečných zločinců, udavačů a kolaborantů. Za projekt zaplatil Středočeský kraj více než 52 milionů korun.

Ve vsi Dobřív v Brdech byla vojenská důstojnická námořní škola? Němci ji sem v roce 1945 přestěhovali ze Štětína, protože tam na námořníky nezbyly už žádné lodě, a tak se u nás měli přeškolit na dělostřelce. Dokončit přeškolení už nestihli.

Kruté pracovní tábory a různé pobočky velkých koncentračních táborů existovaly kromě Hradištka nebo Panenských Břežan i na řadě dalších míst Středočeského kraje? V Křepenicích byl lágr pod správou SS. Dnes je v místech tábora zřízen památník. Koncentrační tábor byl i Bystřici u Benešova. Ve Vrchotových Janovicích byla zřízena jedna z poboček koncentračního tábora Flossenbürg poblíž Nového rybníka u severozápadního okraje Janovic. Do tábora byli cíleně přiváženi vězni pocházející ze vzdálenějších částí Evropy (Rusové, Holanďané, Belgičané, Italové, Španělé nebo Francouzi). Do konce 2. světové války janovickým koncentračním táborem postupně prošlo na 3 000 lidí.

Válečné a protektorátní hrůzy připravily Středočeský kraj o větší část do té doby relativně početné židovské komunity, která obývala zdejší města? Dnes jejich památku připomínají většinou jen židovské hřbitovy, jako např. v Trhovém Štěpánově, kde se nachází kolem tří set náhrobků z let 1711 až 1940. V Kolíně, kde žila početná židovská obec, se tyčí uprostřed druhého, tzv. nového židovského hřbitova na Zálabí pomník židovským obětem nacismu. Byl postaven podle návrhu akademické sochařky Věry Bejrové a architekta Ing. Jaroslava Křeliny z roku 1948. Odhalen v roce 1950. Kolem středního obelisku je osm desek se jmény 487 obyvatel Kolína, kteří za holocaustu zahynuli. V Kolíně je i deska na paměť 2 200 obětí židovského obyvatelstva deportovaného z Kolína v době 2. světové války, odhalená v roce 1992 na průčelí židovské školy (domu čp. 126) v ulici Na Hradbách. V Netvořicích najdeme pamětní desku významným občanům židovského původu, kteří zahynuli v německých vyhlazovacích koncentračních táborech. Židovská komunita zmizela i z Běštína na úpatí Plešivce. Židé zde původně měli svoji synagogu, školu i hřbitov. Oběti holocaustu z Kladenska a místo jejich transportů roku 1942 připomíná pamětní deska na zachované části fasády objektu zbořeného bývalého Učitelského ústavu Marie Egemové v Kladně (obchodní centrum Central Kladno). Čáslav se pyšní krásně zrekonstruovanou židovskou synagogou. Podobně bohaté jsou např. dějiny Židů v Dobříši, kteří zde zavedli výrobu rukavic a díky tomu se město stalo světovou rukavičkářskou velmocí. Památku na ně nyní ochraňuje archiv muzea města Dobříše. Ve Středočeském kraji je téměř sto významných lokalit, které se vztahují důležitým způsobem k životu a působení židovské komunity v kraji.

29. dubna 1945 se na nádraží v Roztokách u Prahy odehrál jeden z největších příběhů lidské solidarity, velké pomoci i statečnosti a současně jedno z největších dramat na území České republiky na konci 2. světové války? Toho dne zastavil po cestě od Lovosic v Roztokách transport smrti, 77 vagonů se 4 000 vězni z terezínského ghetta, z koncentračních táborů v Ravensbrücku, Buchenwaldu a z koncentráku a podzemní továrny v Litoměřicích. Podmínky vězňů byly nepředstavitelné. Byli celé dny bez jídla, bez možnosti z přecpaných dobytčáků vystoupit. Až po obrovské snaze místních obyvatel dovolil velitel transportu v noci přinést strádajícím vězňům jídlo. V noci byli týraní lidé také puštěni ven na koleje k vykonání osobní potřeby, ale hned zase zahnáni zpět do vagonů. Obyvatelům Roztok, ale i dalších obcí kolem se podařilo dostat nejméně 200 Čechů z transportu a ukrýt je ve svých domech. Do velmi náročné a nebezpečné pomoci se zapojili skoro všichni občané Roztok. Vše konali doslova s nasazením vlastního života. Celou událost přijelo řešit hned ráno gestapo. Ale nikdo nakonec nebyl zatčen. Mimo jiné i proto, že řadu vysvobozených umístili Roztočtí do starobince, který označili nápisem KARANTÉNA. Tam se gestapáci báli vkročit. Až druhý den mohli vystoupit vězni z transportu alespoň na plochu nádraží. Poté, co vlak odjel, se se v Praze podařilo osvobodit další vězně. Definitivně se zbylí přeživší vězni dostali na svobodu až v květnu 1945, po cestě na smrt kdesi v jižních Čechách.

Středočeský kraj byl centrem jedné z nejznámějších akcí na záchranu židovských dětí, obětí války? V rámci tzv. Akce zámky z iniciativy Přemysla Pittera, který pomáhal zachraňovat židovské děti už za války, byly tyto děti umisťovány na zámky Štiřín, Olešovice, Kamenice a Lojovice a v penzionu v Ládví, které Pitter přeměnil na ozdravovny. Soustředil zde postupně děti různých národností z německých koncentračních táborů i z českých internačních táborů. „Akcí zámky“ prošlo více než 800 dětí. Cení ji vysoce celý svět, byla oceněna i v rámci výročí UNESCO, jen Pitter byl nakonec nucen po komunistickém převratu 1948 emigrovat… Řádem T. G. Masaryka III. třídy byl Pitter vyznamnenán až v roce 1991 in memoriam.

V kraji najdeme mnoho památníčků padlých hrdinů partyzánského hnutí? Jeden z nich je nedaleko místa zvaného Čtyřmezí v severním svahu brdského hřebenu Kuchyňka. Je to památník padlým, který připomíná poslední partyzánskou skupinu na Podbrdsku, jež se účastnila i posledních akcí 2. světové války u nás. Ve skupině působili vedle Čechů též Slováci, Rusové, Ukrajinci i Španělé. Ve skupině byly i ženy, které se uplatnily jako lékařky nebo radistky. Památník připomíná smrt čtrnácti partyzánů, kteří zde padli. Kolem památníku je i dvanáct symbolických hrobů s kříži. Památníky a pamětní desky padlých partyzánů najdeme v desítkách středočeských měst a vesnic, např. v Hořovicích, v Hudčicích či u vrchu Kočka v Brdech.

Ještě krátce po válce vznikly v kraji hodnotné sochařské monumentální připomínky obětem světové války? Mezi takové bezesporu patří Pomník obětem 1. a 2. světové války u kralupského kostela se sochou „Raněného“ od sochaře Jana Straky, nebo Pomník obětem 2. světové války od architekta Jaromíra Krejcara v Přistoupimi u Kolína či kolínský Pomník obětem 2. světové války od Vladimíra Jana Hnízda před budovou bývalého vojenského velitelství v Sokolské ulici.

Jedno z největších bombardování 2. světové války u nás zažily v závěru války Kralupy nad Vltavou? Po strategickém náletu amerických bombardérů zbyly z města jen trosky, o život bezprostředně přišlo 248 lidí

V roce 1841 umírá básník Jiří Orten-Ohrenstein (1919 Kutná Hora) poté, co ho přejela německá sanitka? V Kutné Hoře chodil do školy až po reálku. Na jeho památku se od roku 1993 koná v Kutné Hoře festival Ortenova Kutná Hora. S ním je spojená i stejnojmenná literární soutěž pro mladé autory poezie do 30 let. Je po něm pojmenováno také pražské Ortenovo náměstí. Pěkně se dochoval jeho rodný dům v Kollárově ulici 315.

V roce 1946 zesnul Václav Jan Emanuel Radimský (1867 Kolín – 1946 Pašinka u Kolína), představitel českého a francouzského impresionismu přelomu 19. a první poloviny 20. století?

V roce 1947 byl v Řevnicích pohřben architekt Eduard Sochor (*1862), stavitel, který obnovoval slavnou katedrálu v Remeši, zámky na Loiře nebo hrad Kokořín?

Ani v době války a protektorátu neustala výstavba Vltavské kaskády? V letech 1938–1943 byla postavená její druhá část – Štěchovická přehrada. Záměr vystavět na tomto místě přehradu se objevil už v roce 1911. Přehrada se stavěla za mimořádně obtížných podmínek, za nepřerušeného průtoku vody a za nepřerušené plavby vorů. Stavitelé ji dokázali postavit za dnes neuvěřitelných devadesát měsíců, a to ještě výstavbu přerušila mobilizace a 2. světová válka.

Na výstavbu nových Lidic vypsala československá vláda veřejnou soutěž hned po roce 1945? V létě 1947 byl 300 metrů severovýchodně od staré obce položen základní kámen nových Lidic. Projekt zpracoval autorský tým architektů Václav Hilský, Richard Podzemný, Antonín Tenzer, František Marek a Zbyněk Jirsák.

Ani válečná léta nebyla prosta kvalitní architektury? Příkladem může sloužit projekt administrativní a obytné budovy mlékárny v Mladé Boleslavi – Čejetičkách z roku 1940. Funkcionalistickou budovu navrhl místní rodák Josef Saal, žák Josefa Gočára. Dodnes budova zachovává zajímavé prvky inspirované americkou, tehdy módní vlnou napodobující zaoceánské parníky – kruhová okna, trubková zábradlí, terasy jako „velitelský můstek“ a prosklené zasedací síně jako „velitelny“, luxfery prosvětlené stěny. Tato družstevní mlékárna patřila k největším v zemi. Dnes působí na trhu pod značkou Mlada.

Nejkrásnějším příkladem železobetonových obloukových mostů se zavěšenou vozovkou je most čtyř okresů“ přes Vltavu ve Štěchovicích? Byl dokončen za pouhých dvacet dva měsíců v pohnutém roce 1939. Most v té době představoval český rekord, jako první překročil světlé rozpětí sto metrů.

První československou ministryní se stala v roce 1947 kutnohorská rodačka Ludmila Jankovcová (1897–1990)? Byla ministryní průmyslu jako členka československé sociální demokracie. Po roce 1948 vstoupila do Komunistické strany Československa. Byla poslankyní Ústavodárného Národního shromáždění, Národního shromáždění ČSR a ČSSR. Ministryní byla i v dalších vládách, ministryní výživy, (od roku 1950 ministryní potravinářského průmyslu). V letech 1954–1963 byla dokonce vicepremiérkou. V roce 1968 se zapojila do reformního hnutí v KSČ. Po okupaci vojsky Varšavské smlouvy byla v normalizačních čistkách z KSČ vyloučena a politicky pronásledována. V roce 1977 podepsala Chartu 77.

Dva ministři ze tří za Československou sociálně demokratickou stranu, kteří v únoru 1948 nerespektovali rozhodnutí strany a podali demisi, byli Středočeši? Byl to Václav Majer (1904 Pochvalov – 1972 College Park, Maryland, USA) český politik, člen sociálně demokratické strany, ministr československých vlád, poslanec Prozatímního Národního shromáždění a Ústavodárného Národního shromáždění. Po únorovém převratu roku 1948 žil v exilu a předsedal exilové ČSSD. Druhým byl František Tymeš (Lipník – 1968 Brno), československý meziválečný i poválečný politik, člen vlády a poslanec Národního shromáždění za ČSSD. Po únorovém puči v roce 1948 působil v politice za Komunistickou stranu Československa. Když 25. února 1948 odpoledne prezident Beneš krátce jednal s Gottwaldem a oznámil, že přijímá demisi ministrů a souhlasí s doplněním vlády podle Gottwaldova návrhu, porušil tím ústavu, která přikazovala vyhlásit nové volby.


1929-1938

V létě roku 1932 se odehrála ve Středočeském kraji velká a nebývalá sláva? Své rodné město Kladno navštívil nejznámější Čechoameričan Antonín Čermák, starosta Chicaga, který tohoto postu dosáhl i díky početné české menšině tehdy třetího největšího českého města na světě (první byla Praha, druhá Vídeň). Cestu od Prahy lemovaly špalíry mávajících lidí. Město bylo vzhůru nohama. Čermáka dojalo zachování jeho rodného domku, který byl slavnostně vyzdoben a změnil se v malé muzekum. Z jeho cesty na Kladno si udělalo byznys dokonce několik cestovních kanceláří. Dodnes je Čermák jedním z nejuctívanějších Čechů v Americe. Byl nejen starostou třetího nejlidnatějšího města USA, nejen významným politikem a podnikatelem. Bylo to on, kdo zatočil s Al Caponem a jeho chicagskou mafií. Byl to on, kdo v době světové hospodářské krize zavedl sociální reformy a snížil nezaměstnanost. A také to byl on, koho smrtelně postřelili při atentátu na amerického prezidenta Franklina Delano Roosevelta, a kdo tak vlastním tělem zachránil svého dlouholetého přítele. Čermák je pohřben v rodinné hrobce na Českém národním hřbitově v Chicagu. V Kladně dnes stojí pomník Antonína Čermáka v ulici Československé armády. V roce 2013 navštívil Kladno jeho vnuk, Anton Cermak Kerner.

Extrémním suchem trpěl Středočeský kraj v roce 1933, který byl vůbec nejsušším rokem u nás? Rekord naměřili v meteorologických stanicích Skryje a Velké Přítočno na Rakovnicku, pouhých 247 mm srážek, což odpovídá 47 až 50 % ročního normálu.

V roce 1935 zemřel v Benešově slavný středočeský rodák Josef Suk starší (1874 Křečovice), český skladatel, houslista a pedagog, žák a zeť Antonína Dvořáka? Byl velkým lyrikem české hudby na přelomu pozdního romantismu a moderny 20. století. Spolu s Vítězslavem Novákem se stal nejvýraznějším představitelem Dvořákovy kompoziční školy a jedním ze zakladatelů české hudební moderny.

Prof. PhDr. Josef Pekař, přední český historik přelomu 19. a 20. století, profesor a rektor Univerzity Karlovy, vystudoval gymnázium v Mladé Boleslavi, které dnes nese jeho jméno, a po studiích mimo jiné na gymnáziu v Boleslavi učil? Zemřel v roce 1937.

Slavná česká sportovní gymnastka, olympijská vítězka a trojnásobná mistryně světa Eva Bosáková-Hlaváčková se narodila roku 1931 v Mladé Boleslavi?

Václav Laurin, technik, podnikatel a průmyslník, zemřel roku 1930 v Mladé Boleslavi? V Boleslavi se vyučil zámečníkem a roku 1895 zde společně s Václavem Klementem založili firmu Laurin & Klement. V roce 1925 závod koupil strojírenský podnik Škoda, čímž došlo ke vzniku dnešní Škody Auto.

Václav Klement, knihkupec a později podnikatel, zakladatel automobilky Laurin & Klement, byl také Středočech (1868 Velvary – 1938 Mladá Boleslav)?

Bedřich Feuerstein (1892 Dobrovice – 1936 Praha) byl významný český architekt, malíř, scénograf a esejista světového rozhledu a mimořádných uměleckých kvalit, výrazná osobnost české moderní avantgardní architektury a scénografie? Studoval gymnázium v Nymburce. Sice zemřel v Praze, dobrovolně skokem z Trojského mostu, ale pohřben je v Loučni.

Jedním ze slavných zakladatelů moderního středočeského průmyslu se stal ve 30. letech podnikatel Ing. František Janeček? V Týnci nad Sázavou postavil slévárnu hliníku, oceli a barevných kovů Metaz. V brodecké přádelně přestavěné na strojírnu zahájil výrobu motocyklů Jawa a osobních vozů Minor. Janeček přispěl k dobrým základům kompletní strojírenské výroby v kraji, výrobě motorových vozidel, osobních aut a motocyklů. Výroba v Týnci a Brodcích se zaměřila též na zbrojní sortiment. Janeček zemřel v roce 1941. Motocykly slavné značky Jawa se v Týnci dodnes vyrábějí. V nedalekém Divišově se pak konstruují plochodrážní speciály téže značky.

V roce 1935 byla v Čáslavi založena jedna z nejmodernějších mydláren na území Československa, později známá jako Kosmos Čáslav? Po válce se závody Kosmos staly národním podnikem, vyráběla se zde mimo jiné toaletní mýdla, mýdlové prášky, mycí pasty a postupně i tekuté detergenty. Dnes většinu tohoto sortimentu vyrábí čáslavský podnik Zenit, který vznikl privatizací části podniku Kosmos.

Špičkové ukázky architektury funkcionalismu a dalších moderních stylů jsou pro náš kraj typické? A to nejen četné školy, úřadovny, banky, hotely, prodejny Baťa či soukromé vily, ale také třeba nová moderní tepelná elektrárna Kolín, která byla ve funkcionalistickém stylu postavena v letech 1930–1932 na břehu Labe (na místě zrušeného cukrovaru) podle návrhu slavného architekta Jaroslava Fragnera, jenž v kraji postavil i řadu dalších unikátních staveb. Elektrárna je pokládána za jednu z nejkrásnějších průmyslových staveb meziválečného období. Její štíhlý komín nejenže představuje neodmyslitelnou součástí Kolína, ale ve své době byl nejvyšší ve střední Evropě. Sama světlá konstrukce z ocelových rámů, které kontrastují s prosklenými plochami rozměrných oken a siluetou střešních světlíků, je pozoruhodným technickým dílem a také vyjádřením sebevědomí i dynamičnosti první republiky.

Nejen domy a vily, ale i průmyslové a infrastrukturní stavby mohou být v naší krajině krásné? Ve Středočeském kraji se o to zasloužil například architekt František Janda. Mezi známé patří zejména jeho funkcionalistické věžové vodojemy v Bělé pod Bezdězem z roku 1926, v Hlínovišti (1926), v Kolíně (1930), v Poděbradech a v Pečkách. Za zmínku stojí jistě i věžový vodojem v Bezdědicích z roku 1930, který projektoval Hanuš Straube, nebo zajímavý vodojem v Horní Bukovině z roku 1935. Nevídané množství těchto výrazných, unikátních a stále funkčních staveb zejména na Mladoboleslavsku nebo Kokořínsku u nás nemá obdobu. Na architektonickém řešení těchto klenotů středočeských měst a krajiny se podíleli další přední tvůrci historizující, secesní i moderní architektury. Osobité a pro kraj typické vodojemy můžete spatřit i v Bezně, v Bílé Hlíně, Horním Cetně, na Kanině u Mělníka, v Mečeříži, v Malých a Velkých Všelisech, v Nymburce či ve Stříbrníku. Byla to doba, kdy veřejný vodovod začal vést nejen do velkých měst, ale i malých vsí Středočeského kraje.

Při stavbě funkcionalistické kolonády v Poděbradech z let 1937–1938 od architekta Vojtěcha Kerharta bylo použito originální architektonické řešení se zavedením velmi progresivní technologie – sklobetonové kopule? Kolonáda prof. Libenského představuje důležitou součást architektonického i urbanistického řešení lázeňského parku na náměstí T. G. Masaryka. Odlehčená klasicizující stavba plně souzní s velkolepým klasicizujícím pojetím nové čtvrti lázeňského města. Kolonáda se řadí mezi kulturní památky.

Z UŠLECHTILÉ OBĚTAVOSTI OBČANŮ, ZE VZÁCNÉ ŠTĚDROSTI MĚSTA MĚLNÍKA A MĚLNICKÉ SPOŘITELNY, LÁSKOU A NEÚNAVNOU PRACÍ HORLIVÝCH NADŠENCŮ, STVOŘENO TOTO KRÁSNÉ DÍLO, JEŽ PODLE NÁVRHŮ ING. ARCHITEKTŮ JOSEFA ŠIRCE, BEDŘICHA ZEMANA, DR. ING. JANA B. ZELENÉHO PROVEDL V ROCE 1936 STAVITEL VÁCLAV NOVÝ NA VĚČNOU PAMĚŤ PRESIDENTA OSVOBODITELE, K POCTĚ OBĚTÍ VELIKÉ VÁLKY A PRO KULTURNÍ POKROK MĚLNICKA – takový text najdete na Masarykově kulturním domě, funkcionalistické stavbě, která svojí architektonickou kvalitou výrazně převyšuje běžnou soudobou funkcionalistickou tvorbu? Kromě vlastní architektury překvapuje i velkorysá rozsáhlost mnohoúčelové stavby. Součástí domu je bronzová socha T. G. Masaryka od Vincence Makovského.

Divadlo v Kolíně bylo založeno 28. září 1937 na svátek svatého Václava, v den, který slavíme jako významný den naší státnosti? Toto datum stvrzuje základní kámen s nápisem „Kolín sobě“. Roku 2013 byla ve druhém patře funkcionalistické budovy divadla od architekta Jindřicha Freiwalda otevřena Městská galerie na místě bývalé zkušebny, upravené podle návrhu architekta Davida Vávry. Divadlo se řadí mezi významné architektonické stavby kraje.

Též vojenská příprava na válečnou obranu republiky měla význam z hlediska vývoje architektury? Pozoruhodnými byla třeba kasárna Československé armády v Příbrami – V Lukách, takzvaná Dolejší kasárna – Balonka, a hlavně hangár, který je svými rozměry a konstrukcí zcela unikátní technickou památkou z roku 1936. Hangár sloužil pro pozorovací balony, které tvořily součást výzbroje III. balonového oddílu 331. dělostřeleckého pluku Československé armády. Je jediným hangárem na světě postaveným výhradně pro balony a dodnes dochovaným světovým unikátem. Podobné stavby budované v jiných zemích sloužily vzducholodím. Hangár armádě šetřil náklady za vypouštění a nové napouštění plynu do pozorovacích balonů. Přesuny balonů na dělostřeleckou střelnici Brdy – Výcvikový tábor Jince probíhaly unikátním způsobem, a to vzduchem. Balony byly vybaveny gondolou s motorem a primitivním kormidlem umístěným na zádi. Šlo vlastně o malou a obtížně řiditelnou vzducholoď. Budoucnost vzácné stavby Balonky je však zatím nejistá.

V roce 1933 byl v Kladně postaven na našem území první ocelový vodojem na pitnou vodu pro rychle se rozvíjející průmyslové Kladno?

I na výstavbě kasáren se podíleli slavní architekti? Například v Rakovníku probíhala výstavba kasáren v letech 1928–1931 podle návrhu předního českého architekta Bohumila Hübschmanna.

Již ve 30. letech vzniká první část tzv. vltavské kaskády, soustavy přehrad? V letech 1930–1935 je postavena její první část ve Vraném nad Vltavou.

V Mělníce na náměstí Míru stojí jedno z reprezentativních sochařských děl ve veřejném prostoru z tohoto období? Jde o kašnu a sousoší Vinobraní, dílo známé též pod názvem Alegorická skupina pro fontánu v Mělníce. Je to významný umělecký počin sochaře Vincence Makovského a architekta Jaroslava Fragnera. Kašna z pískovce a betonu byla odhalena v roce 1938. Alegorická skupina je tvořena trojicí ženských postav. Žena s vázou uprostřed je symbolem řeky, jedna z krajních žen s vinnou révou symbolizuje zdejší úrodný kraj na soutoku Vltavy a Labe. Zajímavé je prostorové uspořádání – mnohapohledová koncepce sousoší ukazuje vždy dvě ženy v různých úhlech natočené na jednu stranu, třetí na opačnou.

Stejně jako má Praha Müllerovu vilu nebo Brno podobně věhlasnou vilu Tugendhat, o kterých se píší četné monografie a pořádají se k nim zájezdy, oplývá i Středočeský kraj neméně vzácnými chef-d’oeuvre světové architektonické avantgardy? Nepochybně mezi ně patří nejluxusnější a nejdražší středočeská funkcionalistická Volmanova vila v Čelákovicích od Karla Janů a Jiřího Štursy, vyznavačů vědeckého funkcionalismu. Vila slouží jako ukázka a reprezentant nových trendů architektury 30. let 20. století, které si všímaly souvislostí bydlení, psychiky a sociálních aspektů života lidí. Podobné příklady mohou představovat funkcionalistické vily od jiných autorů, jako je Löwitova vila v Nymburce, Budilova vila v Kolíně, vila v Macharově ulici v Mělníce, v Poštovní ulici v Černošicích nebo vila Františka Kučery v Mladé Boleslavi.


1918-1928

Památce osobnosti zakladatele našeho státu T. G. Masaryka a jeho rodině se ve Středočeském kraji věnuje Muzeum T. G. M. v Rakovníku? Zajímavá je zejména nová expozice pamětní síně Alice Masarykové a Českého červeného kříže v budově rekonstruovaného špýcharu nedaleko zámku v Lánech, kde se vytváří další expozice zaměřená na osobnost prvního československého prezidenta.

V roce 1921 umírá v Dolních Mokropsech Jan Janský (1873 Smíchov, připojen k Praze 1922), český sérolog, neurolog a psychiatr, objevitel čtyř základních krevních skupin?

Slavného spisovatele, dramatika a filmového režiséra, národního umělce Vladislava Vančuru (1891-1942) váže ke Středočeskému kraji od roku 1921 Zbraslav u Prahy, kde měl s manželkou společnou ordinaci, protože byl původním povoláním lékař? Koncem 20. let si ve Zbraslavi postavil dům a věnoval se výhradně spisovatelské činnosti. Také jeho pobyt v Benešově a přátelství se zdejším slavným rodákem, spisovatelem a novinářem Karlem Novým, ho inspirovaly k vytvoření románu Pekař Jan Marhoul, v němž ztvárňuje osudy otce Nového – příliš dobrého a štědrého člověka v maloměšťáckém prostředí města před první světovou válkou. Benešov můžeme poznat i v dalším Vančurově díle Tři řeky.

První žvýkačka ve střední Evropě byla vyrobena ve středočeské čokoládovně ve Velimi? A že právě zde se po první světové válce poprvé vyráběly duté celočokoládové figurky, které se tu i balily a ručně malovaly? Odtud pochází také známá žvýkačka Pedro, které se vyrábělo až devět tun ročně. Čokoládovna zanikla v polovině 90. let.

První ovocný jogurt na světě vymysleli a vyrobili v Radlické mlékárně, která byla do roku 1922 mlékárnou středočeskou, ne pražskou? Bylo to roku 1933 a jogurt se jmenoval JOVO. Fígl spočíval v tom, že do té doby se na jogurtech brzo tvořila plíseň a neprodávaly se dobře. V kraji byl zrovna přebytek jahod a meruněk, a tak stačila slabá vrstva džemu a oba problémy byly vyřešeny, jogurt vydržel déle, ovoce šlo na odbyt. Zákazníkům jogurt víc chutnal a chutná dodnes. Ovocnými jogurty udělala mlékárna velkou díru do světa, byla jedním ze špičkových mlékárenských podniků v Evropě. Podle její receptury se ovocný jogurt vyráběl ve čtrnácti evropských zemích a dnes ho vyrábí celý svět. Jen Radlická mlékárna už neexistuje.

První vysílání Československého rozhlasu (stanice Radiožurnál) bylo ze Středočeského kraje? Odehrálo se roku 1923, kdy byl u kbelského letiště postaven stan jako první rozhlasová stanice společnosti Radiojournal. Vysílání bylo zahájeno dne 18. 5. 1923 ve 20.15 hod. Kbely byly tehdy daleko za Prahou, k Praze byly připojeny až v roce 1968.

Jeden z největších světových hudebních hitů 20. století je hit ryze středočeský? Je jím polka Škoda lásky, kterou složil v roce 1927 Středočech, slavný hudební skladatel a kapelník Jaromír Vejvoda (1902-1988). Narodil se i zemřel ve Zbraslavi. Původně se jmenovala Modřanská polka (i Modřany se staly „pražskými“ až po více než 40 letech). K melodii přidal text v roce 1934 Václav Zeman. Píseň doslova obletěla celý svět. Není zřejmě žádná jiná skladba na planetě, o níž by lidé nejrůznějších zemí byli přesvědčeni, že je to určitě „jejich“ píseň. Již v roce 1935 dostala Škoda lásky pod názvem Rozamunde v Německu Zlatou desku za milion prodaných kusů. Záhy se hrála po celé Americe jako Roll Out the Barrels. V repertoáru ji měly nejslavnější kapely jako Andrew Sisters, Glenn Miller, Benny Goodman, Billie Holiday a další. Nevětšího úspěchu dosáhla ve druhé světové válce. Zpívali ji vojáci wehrmachtu, US Army i hoši od britských Royal Navy. V letadlech Royal Air Force zněla píseň současně česky a anglicky. Zpívala se u Buzuluku i na Dukle. Vrchní velitel spojeneckých vojsk generál Eisenhower prohlásil, že píseň pomohla vyhrát válku. I proto se po válce v Americe stala Vejvodova skladba přehlídkovým pochodem. Slova songu jsou přeložena do dvaceti sedmi jazyků světa pod čtrnácti různými názvy. V roce 1981 dostal Jaromír Vejvoda cenu radia Luxemburg a stanice ZDF Zlatý lev za Škodu lásky jako jednu z dvaceti nejúspěšnějších lidových písní. V roce 1987 byl v USA vydán dokonce známkový aršík a poštovní razítko s názvem Beer Barrel Polka u příležitosti Vejvodových 85. narozenin a 60. výročí vzniku skladby. Součástí aršíku je také notový zápis s částí anglického textu Roll out the Barrel. Roku 1995 polka získala doslova kosmický rozměr, provázela kosmonauty raketoplánu Discovery. V roce 2000 zvítězila Škoda lásky v rozsáhlé anketě českého rozhlasu Hit století. Melodie zazněla v desítkách slavných filmů, které se promítaly po celém světě (Nejlepší léta našeho života, Srdce v zajetí, Moře – náš osud, Obecná škola, Nebeští jezdci, Atentát, Osud člověka, Noc v Casablance, Londýnský autobus i v televizním seriálu MASH a v dalších). Na zbraslavském náměstí má Vejvoda a jeho „středočeská“ polka pamětní desku.

V roce 1920 uspořádána veřejná soutěž na nové krematorium v Nymburku. Zvítězil návrh architekta Bedřicha Feuersteina, rodáka z Dobrovic u Mladé Boleslavi. Stavbu prováděla, jak to bylo tehdy obvyklé, místní firma. Jde o jednu z prvních puristických staveb u nás. Znamenala špičku v moderní architektuře, jak ji propagoval třeba Le Corbusier. Jezdí se na ni dívat lidé z celého světa a posloužila i jako úvodní kulisa k oscarovému filmu Kolja. Krematorium bylo vyhlášeno národní kulturní památkou v roce 2017.

Kultovní Školák Kája Mařík byl Středočech? Jde dílo spisovatelky Marie Černé, rodačky z Míšku pod Brdy, provdané Wagnerové, která ho vydala pod uměleckým pseudonymem Felix Háj v roce 1926. Ve stopách toulek Káji Maříka dnes vede naučná stezka.